Jdi na obsah Jdi na menu
 


Bytové družstevnictví v meziválečném Zlíně

1. 10. 1925

Βytové družstevnictví

v meziválečném Zlíně

 

PhDr. Ondřej Ševeček, Ph.D.

Zrození Baťovy průmyslové metropole

-----------

 

Domy budované družstvy tvořily pouze nepodstatný zlomek městského bytového fondu (r. 1930 – 45 bytů ze 2 301 obydlených = 1,45 %).

Nejstarším meziválečným bytovým družstvem bylo Dělnické stavební družstvo (výstavba obytných domů – dělnických domků) na Lešetíně .  Jeho historie začala již před Velkou válkou:

Ještě jako  „Stavební a bytové družstvo ve Zlíně" dostalo podporu od zlínské obce v oblasti rozvoje dělnického bydlení. V červnu roku 1912 městské zastupitelstvo jednohlasně schválilo poskytnutí patnáctiprocentní záruky na půjčku družstva v městské spořitelně.

Získání tohoto úvěru družstvu umožnilo rozběhnout plánovanou výstavbu rodinných dělnických domů na Kvítkové ulici.

Další podporu stavebního ruchu ve městě představovalo vydání zákona o osvobození novostaveb od obecních přirážek. Ten osvobozoval novostavby, postavené v době 4 let ode dne vydání zákona, od obecních přirážek na 12 let.

Uvedený zákon jednomyslně schválila schůze městského zastupitelstva 11. července 1913 (v obecním zřízení byly – na rozdíl ode dneška – pravomoci při manipulaci s místními poplatky takřka neomezené).

O několik architektonických tříd výše se předvedlo Obecně prospěšné stavební družstvo „Domov", které budovalo mezi léty 1923 – 1926 obytné domy na Tyršově nábřeží.

https://cygnus.estranky.cz/img/original/642/cepkov---cast-zastavby-stavebniho-druzstva-domov.jpg

 

 

Výstavba se uskutečnila na pravém břehu Dřevnice, t.zv. Farářově lúce, a její kvalitu předurčilo zadání projektu F.L. Gahurovi .

  Pozemky družstvo odkoupilo od zlínské farnosti v ceně 10 tis. Kč/měřice. Při výměře cca 3 ha celková cena činila 156 500 Kč. Smlouva o odkupu obsahovala m.j. podmínku, že na daném území budou stát pouze družstevní domy.

https://cygnus.estranky.cz/img/original/314/cepkov---tyrsovo-nabrezi.jpg

 

 

Třetím zlínským, a současně druhým, které se výrazněji zapsalo do architektonické tváře funkcionalistického města, bylo Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo „Podřevnicko". Stavělo roku 1933 mezi dnešními ulicemi Kamenná, Prlovská a Pod vodojemem.

Jako by se v tomto posledním případě opakovala historie družstva „Domov", pouze s jiným architektem –  F.L. Gahuru vystřídal Miroslav Lorenc .

Jak zhodnotil o padesát let později akad. arch. Eduard Staša, jednalo se: " .... o pokus vybudovat účelně řešené a úsporné patrové jednodomky s omítanými fasádami a rovnými střechami pro obyvatele města, kteří nebydleli v továrních čtvrtích. Šlo ....o čin progresivní s kultivovaným řešením půdorysným i architektonickým."

Zlín - zástavba Podřevnicko

 

Výše uvedenými případy skončila historie meziválečného bytového družstevnictví. Diletantismus a naivita v řízení + administrativě bytových družstev zapříčinily konec jejich působení, v případě „Podřevnicka" dokonce likvidaci.

První náměstek starosty (Dominika Čipery) Josef Zavrtálek zhodnotil činnost družstev následovně: „Pokud se týče činnosti stavebních a bytových družstev ve Zlíně, musíme Vám bohužel sděliti, že nebyla vždy úspěšná. Po zkušenostech, které jsme nabyli jejich činností, nemohli bychom založení družstva doporučiti, neboť pro velmi malý zájem funkcionářů a možná i malé schopnosti skončila některá zlínská družstva tak, že členové přišli o podíly a bylo i nebezpečí konkursu."

Tento kulantní výrok si můžeme vyhodnotit dnešním pohledem, pomůžeme si hodnocením baťovců ve vedení města: 

1.   nevhodní funkcionáři nerozuměli vedení knih = volení představitelé představovali více nadšence nežli účetní a ekonomy, resp. podnikatele.

2.    nedostatečně vedené knihy = jako v bodě 1.

3.  nebylo úředníka, který by byl za svou práci odpovědný a funkcionáři vykonávali práce <účetní, revisor, korespondent> úplně nedostatečně.

4.   špatně provedli kalkulace cen a pozemků = fatální chyba při výpočtu návratnosti investice.

5.   špatně napsali smlouvy = šetřilo se na právnících.

6.   nejasné režijní výlohy = souvisí se šlendriánem v účetnictví a výkaznictví.

 

Zdá se, že družstva kvůli napjatým rozpočtům oželela najmutí odborníků (účetních, ekonomů, právníků, ...). Této činnosti se ujali zvolení zájemci o výstavbu, kteří měli pramalé zkušenosti a vzniknuvší entropie (viz bod 6) způsobila ztráty a stala se neudržitelnou.

 

 Shrňme si:

45  družstevních bytů (r. 1930, tedy bez „Podřevnicka"), z toho 21 dělnických, 11 zřízeneckých (THP) a živnostenských, resp. svobodných povolání a pouze tři byly úřednické. Komfort v těchto obydlích vycházel velmi příznivě. 1 byt měl průměrně 3,3 hlavní místnosti.