My se vší rozhodností, jako strana, která slučuje ve svých řadách masy pracujících dělníků bez rozdílu národnosti, českých, německých, polských, maďarských, ukrajinských, ostře odsuzujeme toto vystoupení mezinárodní fašistické iredenty a prohlašujeme, že proti ní povedeme boj, postavíme se za bezpečnost republiky v boji proti fašismu zahraničnímu, ale také proti fašismu, který sedí zde. (Výkřiky komunistických senátorů.)
Obě smlouvy mezi republikou Československou a královstvím Maďarským, které jsou nám dnes ke schválení předkládány, znamenají významný pokrok a jsou příznakem značného zlepšení našich styků s Maďarskem, které po dlouhou řadu let uspokojivé nebyly. Zvláště je potěšitelné, že ke schválení obou smluv, upravujících obchodní smlouvu a pohraniční styk mezi Československem a Maďarskem, dochází v době, kdy v celé veřejnosti ještě stále jest značné rozechvění nad velkými událostmi poslední doby.
Demokratický tisk v posledních dnech varuje obyvatelstvo před panikáři, kteří buď ze zbabělosti nebo vědomě a záměrně rozšiřují nepravdivé zprávy, jichž účelem je vyvolati strach, porušovat klid, šířit rozvrat a kapitulantské nálady ve vnitrozemí. Také pan předseda vlády dr. Hodža ve včerejším svém rozhlasovém projevu promluvil na adresu těchto elementů, těchto vnitřních nepřátel republiky. Tito traviči studní zasluhují, aby proti nim bylo se vší přísností rázně zakročeno. Náleží mezi ně také firma Baťa ve Zlíně. Firma Baťa ve Zlíně má závodní rozhlas, kterým jest jí umožněno kdykoliv podle potřeby promluviti k svým 30.000 zaměstnancům. Kdyby firma Baťa rozhlasu používala k informacím a pokynům svým zaměstnancům ve výrobních, obchodních, administračních záležitostech., nemohlo by proti tomu být jistě žádných námitek. Ale firma Baťa zneužívá závodního rozhlasu k projevům politickým, a to takového rázu, že to ohrožuje bezpečnost, klid a pořádek v republice. A při tom se ve svých projevech rozhlasových vymyká jakékoliv kontrole se strany státních úřadů.
V úterý 15. března dopoledne se ozval ve všech budovách, dílnách, odděleních, kancelářích a skladištích firmy Baťa ve Zlíně závodní rozhlas a zvěstoval 30.000 zaměstnancům v podstatě toto: Rakousko bylo obsazeno Německem. Československu hrozí nebezpečí. Není vyloučeno, že dojde k válce mezi Československem a Německem. Ve válce důležitou zbraní jsou letadla. Letadla házejí bomby na důležitá místa nepřátelského státu. Ve válce vznikne drahota a nedostatek životních potřeb. Proto firma Baťa radí svým zaměstnancům, aby se zajistili pro případ války. V prvé řadě nechť si každý opatří dostatečné množství potravin a životních potřeb na delší dobu. Dále radíme svým zaměstnancům, aby své rodiny odstěhovali ze Zlína a doporučujeme jim, aby si kupovali a stavěli v okolních lesích weekendové chaty, kde bude bezpečno před leteckými útoky. Je pochopitelné, že tyto zprávy, vysílané závodním rozhlasem, vyvolaly ve Zlíně velký rozruch. 30.000 lidí bylo informováno tak, že se každý domníval, že je válka přede dveřmi, a hned se také objevily důsledky. 30.000 zaměstnanců Baťových roznášelo po skončení práce tyto poplašné zprávy do celého okresu. A firma Baťa na poplachu vydělala, což bylo asi pravým účelem. Firma má totiž závodní konsum. Zaměstnanci obléhali konsum a kupovali bez rozmyslu všechny možné zásoby, takže Baťovy prodejny byly ve 24 hodinách úplně vyprodány. Byl prodán i všechen starý brak, který by jinak nikde nekoupil, jako na příklad Baťovy masové konservy, které jinak nikdo nekupuje pro jejich špatnou kvalitu.
Vážený senáte! Chce-li politická strana pořádati veřejnou schůzi lidu, na kterou dostane v nejlepším případě několik set lidí, má-li tak velkou místnost, aby je pojala, musí žádati o povolení příslušný úřad a musí udat v žádosti, o čem chce na schůzi jednati. Úřad má právo vyslati na schůzi svého zástupce, který v případě, že referent ve své řeči poruší platné zákony, schůzi rozpustí. Firma Baťa nepotřebuje okresnímu úřadu hlásiti schůzi, vypracuje si referát, úředník k tomu určený promluví referát do mikrofonu a 30.000 lidí slyší politickou řeč upravenou podle zájmů svého zaměstnavatele a v této řeči jsou zákony republiky přímo šlapány.
V koželužně ve Zlíně
Máme zákon na ochranu republiky, kde v §u 18 se praví, že kdo veřejně sděluje neb rozšiřuje nepravdivou zprávu a tím vážně znepokojí obyvatelstvo, trestá se za přestupek vězením od 3 dnů do 3 měsíců. Kdo rozšiřuje nepravdivou zprávu a poškozuje bezpečnost státu nebo veřejnou bezpečnost, nebo způsobuje zdražování předmětů potřeby, překotné a hromadné koupě nebo prodeje, trestá se za přečin vězením od 8 dnů do 3 měsíců. Jak je viděti, firma Baťa svým rozhlasovým vysíláním dne 15. března dopustila se přečinu podle §u 18 zákona na ochranu republiky a já se táži s tohoto místa pana ministra spravedlnosti, zdali je ochoten naříditi prokurátorovi v Uh. Hradišti, aby ihned nařídil trestní vyšetřování proti neznámým pachatelům pro inkriminovaný čin podle §u 18 zákona na ochranu republiky.
Máme několik zákonů o rozhlase. Každý radiopřijímač musí býti hlášen, na vysílač musí býti zvláštní povolení a povolení se uděluje jen osobám spolehlivým a důvěryhodným. Zdali má firma Baťa povolení užívati závodního rozhlasu, nevím. Ale po tom, jak zneužila závodního rozhlasu v úterý 15. března, je nutno učiniti všechna opatření, aby jí to bylo znemožněno. Já se táži p. ministra vnitra, zdali je ochoten zakročiti v tom smyslu, aby firma Baťa byla přinucena všechny své rozhlasové projevy předkládati předem censuře a firmě zakázati jakékoliv politické projevy závodním rozhlasem pod přísnými trestními sankcemi.
Že zaměstnanci firmy Baťa byli poděšeni zprávou závodního rozhlasu, je dokázáno také skutečností, že jistý počet dělnic druhý den se již do práce nedostavil, protože se plným právem domnívaly, že se mohou nad Zlínem objeviti nepřátelská letadla a shazovati bomby. Tím firma Baťa poškodila hospodářsky část svých zaměstnanců a měla by jim správně škodu vzniklou ztrátou mzdy sama. nahraditi, zvláště když na poplachu, který vyvolala, také pořádně vydělala.
Mluvil jsme v rozpočtovém výboru při projednávání rozpočtu na r. 1937 o tom, jak firma Baťa proti platným školským zákonům organisovala a spravuje školství ve Zlíně, a při rozpočtové debatě o rozpočtu na r. 1938 jsem uvedl další příklady, jak firma Baťa ničí malé živnostníky a pronásleduje každého, kdo se proti jejímu zhoubnému systému postaví.
Firma Baťa každoročně pořádá vlastní májovou oslavu, která je pravým výsměchem myšlenky dělnického Prvního máje. Také letošního roku připravuje se tam májová oslava, ale tak, aby firma Baťa na této májové oslavě znovu vydělala obrovské částky. V Baťových závodech ve Zlíně je zaměstnáno asi 8.000 dělnic, z nichž 3.000 bydlí v Baťových internátech. Před několika dny nařizovali všichni nadmistři všem ženám, zaměstnaným u Bati, že na 1. máje musí se dostaviti na májovou slavnost všechny ve stejnokroji, který je do podrobností předepsán. Je to klobouček, blůza, sukně, kabátek a střevíce. Každá žena, zaměstnaná u Bati, musí si stejnokroj koupit. Stejnokroje dodává firma Baťa a účtuje za jeden 400 Kč. Ženy zjistily dotazem u několika švadlen a u jiných firem, že stejnokroj mohou dostati bez kloboučku a střevíců za 170 Kč, takže i se střevíci a kloboučkem by stál nejvýše 230 Kč. Ženám bylo řečeno, že žádná není nucena stejnokroj odebrati, a vedoucí Mičková v internátě jim řekla: "My vás nenutíme, ale která si to nevezme, může jít."
To je vyslovený teror podle zákona čís. 309 z r. 1921. V §u 1 citovaného zákona se praví, že kdo s někým zle naloží nebo využije svého postavení jako zaměstnavatel, chtěje tím na něm vynutiti, aby něco konal, dopouští se útisku a podle §u 2 tresce se jako přestupek vězením od 8 dnů do 3 měsíců.
Ženám bylo řečeno, že kupní cena 400 Kč za jeden stejnokroj jim bude strhována s jejich konta. S těmi konty je to takové. Každá žena v internátě musí každý týden odevzdati písemně odhad svého vydání na příští týden. Uvede tam, kolik potřebuje na stravu, bydlení a jiné potřeby a její představení rozhodnou, zdali její vydání schvaluji nebo ne. Na položky, které nejsou schváleny, částky nedostane. Dostane vyplaceno jen to, co představení schválí, a ostatní část mzdy se jí připíše na konto. Ale poněvadž v Baťových závodech je velká fluktuace a každý týden odchází několik set zaměstnanců, pamatovala firma Baťa i na tuto okolnosť a každá žena, která je povinna odebrati stejnokroj za 400 Kč, musí přinésti potvrzení od rodičů nebo jiných blízkých příbuzných, že stejnokroj za ni zaplatí, bude-li před úplným zaplacením propuštěna.
A nyní počítejme, kolik firma Baťa na tom prvním máji vydělá jenom při 8.000 ženách. Při 8.000 stejnokrojích po 400 Kč nadiktované ceny vydělá firma Baťa na každém stejnokroji 200 Kč, tedy úhrnem 1,600.000 Kč. To je už hezký výdělek a za ty peníze se může dáti Baťa na 1. máje oslavovat. Nutno uvážiti, že ženy u Bati zaměstnané vydělávají týdně také jen 80 Kč a nejvýše 150 Kč. (Sen. Mikulíček 1): Za půl mil. Kč si Baťa koupí doktorát, to je hanba pro všechny doktory v Československu! - Místopředseda dr Hruban zvoní.) To jsou ty krásné mzdy Baťových spolupracovníků.
Ale také muži musí vyrukovati na 1. máje ve stejnokrojích. U Bati je sbor 5.000 mladých mužů, kteří jsou Baťou vychováváni podle jeho metod. Stalo se již častokráte, že někteří z těchto mladých mužů byli přistiženi třebas v hostinci ve veselé náladě nebo měli styky a přátele, kteří se Baťovi nelíbili, proto byl vydán rozkaz, aby mladí muži vychovávaní Baťou nosili stále stejnokroje při soukromých vycházkách, aby je každý zdaleka poznal. To připomíná doby nejčernější reakce z doby carského Ruska, za éry t. zv. "Ochranky". Tehdy v carském Rusku musili všichni studenti nositi uniformy, aby měla carská policie lepší kontrolu, protože studenti byli revolučním elementem. Jak je viděti, Baťa kopíruje carské samoděržaví a opět je nutno poukázati na to, že zde běží znovu o přestupek podle zákona o útisku. Mladým mužům bylo však sděleno, že ti, kteří mají stejnokroje již obnošené, musí si poříditi k 1. máji nové, a při tom Baťa, který jim je dodá, opět vydělá obrovské peníze.
Oslavy prvního máje (zde rok 1935), mladí muži a kritisované uniformy
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pane řečníku, prosím, abyste se více držel předmětu, o kterém se jedná.
Sen. Nedvěd (pokračuje): Je známo, že nynější šéf Baťových závodů, bratr zemřelého Tomáše Bati, Jan Baťa, byl zvolen brněnskou technikou čestným doktorem technických věd. Za jaké zásluhy, je širší veřejnosti neznámo.
Ale pochopíme, jak k tomu došlo, uvážíme-li, že v Baťových závodech je zaměstnán syn býv. předsedy vlády Udržala a dále tam byl nebo je snad ještě zaměstnán syn býv. ministra financí a jedním z ředitelů. je býv. vyslanec Československé republiky dr. Vavrečka. Je jistě problémem, zdali čestný doktorát technických věd udělený Janu Baťovi nebude míti za následek, že příští kandidáti čestného doktorátu tuto poctu brněnské techniky odmítnou.
Slavnostní promoce Jana Bati čestným doktorem technických věd konala se v Brně v sobotu. Denní tisk přinesl o tom zprávu. Já mohu tyto zprávy ještě doplniti, protože jsem byl ve čtvrtek dne 24. března ve Zlíně a tam jsem všechno osobně vyšetřoval. Mluvil jsem s řadou zaměstnanců firmy Baťa, kteří mně dodávají pravdivé zprávy o poměrech v Baťových závodech, a ti mi sdělili, že každá dílna dostala nařízeno, aby k promoci šéfa Jana Bati se dali zaměstnanci každého oddělení společně fotografovati na velké tabló, obraz věnovali svému zaměstnavateli darem, a samozřejmě, že to museli sami zaplatiti. Zde jest opět zákon o útisku z r. 1921.
Jan Antonín Baťa při projevu pro filmový záznam (obrazovky s pomocným textem ještě neexistovaly, projev je napsán na tabuli v levé části snímku).
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím pana řečníka, aby mluvil k věci.
Sen. edvěd (pokračuje): Hned budu hotov.
Z denního tisku je známo, že Jan Baťa jel k své promoci v průvodu 300 osobních automobilů a autobusů, které vezly k promoci jeho zaměstnance, dělníky a úředníky. Po promoci byl vystrojen v Besedním domě pro všechny účastníky slavnostní oběd, ale na tento oběd se nejdříve konala zkouška ve Zlíně. Ti, kteří byli vybráni jako zástupci Baťových spolupracovníků a měli se zúčastniti promoce a slavnostního oběda, musili ještě ve Zlíně udělati zkoušku ze společenského chování. Byli pozváni do Společenského domu - Baťova obrovského hotelu - a tam jim byla vystrojena hostina, při které fungovali zvláštní učitelé, kteří je učili, jak si mají sednouti a jak zacházeti s vidličkou, aby prý neudělali panu šéfovi v Brně ostudu. Tohle je hrubá urážka a snižování Baťových zaměstnanců. Jednal s nimi jako s troglodyty, kteří se z čista jasna objevili ve dvacátém století ve Zlíně.
Táži se s tohoto místa pana ministra soc. péče, je-li ochoten učiniti opatření a naříditi firmě Baťa, aby vyplácela všem zaměstnancům plnou mzdu, kterou si v každém týdnu vydělají, a zrušila jejich konta, která nejsou nic jiného, než hromadění provozního kapitálu, firmou Baťa nátlakem na zaměstnance. (Sen. Mikulíček: Z něhož nikdo neplatí daně, ani firma, ani zaměstnanci!)
Táži se pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten vyzvati prokurátora u krajského soudu v Uherském Hradišti, aby zahájil hned trestní vyšetřování proti neznámým pachatelům u firmy Baťa, kteří nutí zaměstnance k odběru stejnokrojů, a zda-li toto jednání neobsahuje skutkovou podstatu §§
Firma Baťa pořádá také soutěže. Při těchto soutěžích jde o to využíti dobrých myšlenek zaměstnanců, vybičovati co nejvíce racionalisaci a tím ještě zvýšiti enormní zisky firmy. Nedávno byla vypsána taková soutěž v koželužně na Bahňáku v Otrokovicích. Soutěže zúčastnil se nadmistr Krejčí a správce Karel. Nadmistr Krejčí v soutěži zvítězil a to bylo správci Karlovi popudem k tomu, že s ním vyvolal hádku, která se zvrhla ve rvačku. Správce Karel rozbil nadmistru Krejčímu hlavu tupým, tvrdým předmětem, prorazil mu lebeční kosť, takže nadmistr Krejčí těžce, snad smrtelně zraněn, musil býti dopraven do Baťova sociálního ústavu, to je do nemocnice, kde je v lékařském ošetřování.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Prosím, aby pan řečník mluvil k věci:
Sen: Nedvěd (pokračuje): Dělníkům bylo nařízeno, aby o tom nemluvili, a byla vydána zpráva, že jde o nešťastnou náhodu. Nyní jsem dostal druhou zprávu ze Zlína, že správce Karel byl zatčen a je v trestním vyšetřování.
Ale to není první případ. Dělníci mně vyprávěli, že soutěže vypisované firmou Baťa jsou vždy důvodem k hádkám a šarvátkám. Při tom často dochází k násilnostem, a to je pak důvodem k propuštění. Všechny tyto případy řeší osobní oddělení Baťových závodů a poranění dělníci se nesmějí obraceti na soudy, aby prý tím netrpěla firma.
Příčinou všech těchto událostí je vražedný Baťův pracovní systém. Dělníci jsou štváni k nejvyšší výkonnosti, chtějí-li něco vydělati. Je pravda, že jsou jednotlivci, kteří mají vyšší mzdy, ale další tisíce a desetitisíce jsou za svůj vybičovaný výkon odměňováni špatně.
Materiál, který jsem zde snesl, je přímo imperativem pro ministerstvo spravedlnosti, vnitra a sociální péče, aby podrobily poměry a pracovní, jakož i prodejní metody firmy Baťa podrobnému šetření.
Místopředseda dr Hruban (zvoní): Pane řečníku, vyzývám vás, abyste mluvil k věci.
Sen. Nedvěd (pokračuje): Je nutno postarati se o to, aby všechny racionalisační vynálezy fy Baťa, které dělají z dělníků v Baťových závodech otroky a roboty, byly zrušeny co nejdříve úředním zákrokem, aby dělnictvo Baťových závodů dostalo opět lidskou důstojnost a nebylo jen materiálem k úžasnému vykořisťování, kterému není rovno.
Volám s tohoto místa k dělníkům a zaměstnancům Baťových závodů: Obracejte se s důvěrou na nás, komunistické členy Národního shromáždění, my vám slibujeme, že boj proti vašemu zotročování povedeme až do úplného vítězství. (Potlesk senátorů strany komunistické.)
Místopředseda dr Hruban (zvoní): To nepatří k věci.
Nikdo není již ke slovu přihlášen. Přejí si páni zpravodajové doslovu?
Zpravodaj sen. Rohlena: Ne:
Zpravodaj sen. Šelmec:. Ďakujem.
Místopředseda dr Hruban: Páni zpravodajové si nepřejí doslovu. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Kdo souhlasí se schvalovacím usnesením podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Schvalovací usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Pořad dnešní schůze je vyřízen.
Během debaty jsem zjistil, a volal jsem stále k pořádku a klidu, že p. sen. Kreibich se dopustil několika neparlamentárních výkřiků. Volám jej dodatečně k pořádku. (Sen. Kreibich: Kdo byl uražen?)
To je stejné, zde se nemá vůbec nikdo urážet. Budu nad tím vždycky přísně bdít a nedopustím, aby také vás někdo urážel. (Výkřiky senátorů strany komunistické: Nemáte dnes jiné starosti?) Nikdy, nedopustím, aby nějaká strana nebo některý člen senátu byl zde druhým členem urážen, ať patří k té nebo oné straně, do toho nebo onoho klubu.
Klub senátorů něm. křesť.-soc. strany lidové oznámil předsednictvu senátu, že dnem 24. března 1938 přestal existovati.
Klub senátorů sudetskoněmecké a karpatoněmecké strany oznámil předsednictvu senátu, že sen. dr Hilgenreiner, Reil a Scharnagl přistoupili k tomuto klubu. (Výkřiky.)
Prosím o klid.
Předsednictvo senátu se usneslo podle §u 40 jedn. řádu, aby se příští schůze konala ve středu dne 30. března 1938 o 10. hod.
Konstatuji, že žádný návrh k tomu podán nebyl.Končím schůzi.
(Konec schůze v 17 hod. 46 min.)
Komunistický poslanec a senátor Vítězslav Mikulíček (4.3.1882 - 1.10.1962)
Ve dvacátých letech poslanec za Komunistickou stranu Československa, od. r. 1929 (po V. sjezdu - bolševizačním) senátorem za tutéž politickou organizaci. Před Hitlerem utekl do emigrace a po válce se již neuchytil - nahradili jej "zasloužilejší" soudruzi. Tenhle společenský pokles a život penzisty jej možná uchránil od osudu mnohých svých předválečných kolegů - šibenice nebo dlouhodobého vězení a totální dehonestace osobnosti.
[[ Za první světové války Tomáš Baťa pro nedostatek odborníků, snad i z kolegiality, dal možnost ukrýt se ve válečné výrobě před nástupem na frontu i samostatným výrobcům obuvi - živnostníkům. Práci dostal prakticky každý, kdo o ni projevil zájem.
Pod Baťovu zástěru se před vojenskými povinnostmi běžel ukrýt i pozdější velký baťobijec, komunista Mikulíček. Pracoval jako cvikař, což byla jedna z úzkoprofilových funkcí při výrobě vojenské obuvi. Později zneužil své zkušenosti z tovární velkovýroby ke svému nenávistnému poštěkávání v souladu s bolševickou stranickou linií. Tvrdil např. - mimo výlevů, které uvádím na tomto webu - že u Bati pracují otroci. Tohle odvozoval z faktu, že při příchodu i odchodu musí si dělníci zaznamenávati čas.
Když v letech 1914-18 chvátával s. Mikulíček do továrny, zaznamenával samozřejmě příchod poctivě též. I po ukončení práce nečinil jinak. Nebylo mu to vůbec zatěžko a světe, div se, proti této praxi nevydal ani slůvka protestu.
Paměť měl ovšem velmi krátkou a vděk? Na ten při svém politickém přesvědčení raději ani nepomyslel.
Dle: Jan A. Baťa - Román života]]
Dikcí V. Mikulíčka se vyznačují mnohé ideologicky zbarvené články z doby rudé totality - na tomto webu se mikulíčkovskou rétorikou vyznačuje především František Vojta ve své historii o.p. Svit.