Jdi na obsah Jdi na menu
 

Obrazek

 

 

 

 

 

 

Co vedlo k časosběrnému fotografování v letech pozdní totality a rozpadajícího se Československého státu? Odpověď snažila se dát "vracenka", nazvaná TICHÁ DOHODA

(kompletní vracenky jsou ke shlédnutí na mateřských stránkách www.cygnus.estranky.cz)

*********************************************************************

TICHÁ DOHODA

 

Obrazek

 

Říjen 1986. .......................................

Co nás vlastně nutí vycházet za nejhrůznějších světelných podmínek, viditelně i značně nepříznivých, a mačkat spouště? V době exponování této fotografie jsem to nevěděl ani já. Vrátil jsem se z vojny a měl pěknou tvůrčí krisi – chodil jsem po Městě a přemýšlel, proč jsem je fotografoval. Navíc byl zdražen veškerý fotografický materiál.

Jdouce podzimní ulicí (T.Bati, poté Hlavní, poté Stalinovou, poté Revoluční, poté opět T. Bati), nedodržujíce pravidla pro měření světla (je nutno přistoupit k fotografovanému objektu, změřit odražené světlo, poté se vrátit a exponovat), hrál jsem na návrat do civilu jako amatér hraje na flétnu – vysoké tóny, světla až oči bolely, chladné ruce na studeném kovu fotoaparátu, pára od úst, neteční chodci, mizivý provoz, podivné fotografie.

Už dlouho není zvykem otevírat krámy s čerstvým pečivem lidem jdoucím do práce, už není neorganizovaného pouličního života, pravidelných trhů, smělých plánů do budoucnosti jak dobýt nové trhy a prodávat dobré boty. Holič nepozve do své frizérny, obchodník neláká reklamou, řidič se nepochlubí novým motocyklem, nad hlavou nelétají letadla za obchodem do celého světa.

A tak vlastně byl zahájen program konfrontace – porovnávání původních snímků předválečných a válečných se socialistickou realitou. ......... (text pokračoval).

------------------------------------------------------

Konfrontace sestává se převážně z fotografií dvou, výjimečně i tří. Horní snímek zobrazuje svět Města před léty, spodní o mnoho let později. Na každém jednom z uváděné dvojice měl by se nacházet objekt identifikující, že se jedná o stejné místo (roh budovy, ulice, nápis, pozadí .....). Ne vždy bylo možno takovému zámyslu vyhovět, Zlín se velmi bouřlivě rozvíjel a až totalitní zakrnění mu paradoxně pomohlo zakonzervovat staré, zanedbávané architektonické hodnoty.

Původní fotografové exponovali z velké části sice dlouhými skly, ale na desky - nebylo možno základním objektivem Flexarety, popř. Werry pojmout rozsah většinou širokoúhleji kreslícího starého měcháče. Nevyřezával jsem, abych ponechal historii, co její jest.

Obrazek