Mr. William
Douglas Pawley
Ambassador of
the United States of America
Rio de Janeiro
Excelence,
s jistými rozpaky, zapříčiněnými
marností mého předcházejícího úsilí, Vás
oslovuji ve věci týkající se odstranění mého jména z americko britské černé listiny. Trvám na tom že to
není a že to nebyla otázka mých politických citů či aktivit. Z tohoto
důvodu Vás uctivě žádám, abyste si přečetl přiložené memorandum týkající se
mých aktivit. Je tak stručné jak to jen komplikovaný případ připouští..
1.
Od okamžiku, kdy jsem
převzal kontrolu nad zájmy firmy Baťa jsem cítil hlubokou nedůvěru
k nacistům, takže každá průmyslová společnost, kterou jsem od roku 1932
založil, se pohybovala co možná nejdále od německé sféry vlivu. Seznam těchto
společností je uveden níže:
A/ britská sféra:
Tilbury, England | 1933 | zaměstnávající | 2 000 | dělníků |
Batanagar, India | 1934 | " | 7 000 | " |
Klang, Malaya | 1935 | " | 600 | " |
Mansurieh, Egypt | 1936 | " | 600 | " |
Gwelo, Rhodesia | 1937 | " | 400 | " |
Nairobi, Kenya | 1938 | " | 700 | " |
Lahore, India | 1939 | " | 600 | " |
Baghdad, Iraq | 1934 | " | 300 | " |
B/ francouzská sféra:
Hellocourt, France, Alsace | 1933 | zaměstnávající | 2 600 | dělníků |
Vernon, Seine, France | 1935 | " | 1 200 | " |
Boucherieth, Syria | 1934 | " | 300 | " |
Neuvic, Dordone, France | 1939 | " | 600 | " |
Casablanca, Marocco | 1939 | " | 200 | " |
Indochina, Haiphong | 1940 | " | 100 | " |
Congo Belge | 1940 | " | 300 | " |
Dakar, Senegal | 1940 | " | 200 | " |
Oran, Alger | 1941 | " | 100 | " |
C/ neutrální země:
Switzerland 1933 zaměstnávající 400 dělníků Belgium 1937 " 600 " Holland 1934 " 1 500 " Java, Buitenzorg 1937 " 500 "
D/ americká sféra:
Belcamp, Md USA | 1939 | zaměstnávající | 1 200 | dělníků |
Batawa, Canada | 1939 | " | 1 500 | " |
Batatuba, Indina, Brasil | 1939 | " | 1 200 | " |
Bataflor, Chile | 1939 | " | 300 | " |
Peru, Lima | 1939 | " | 250 | " |
Quillacollo, Bolivia | 1940 | " | 150 | " |
Port au Prince, Haiti | 1940 | " | 100 | " |
Guatemala | 1940 | " | 200 | " |
Philliphines | 1940 | " | 100 | " |
2. Nacisty jsem byl napadán nejdříve jako Žid
a následně jako přítel Židů. Tak se stalo, že se prezentuji jako katolík.
3. Na mé náklady bylo přes 400 mnou zaměstnaných
židovských rodin vyvezeno z Československa pryč do různých míst mimo
Evropu. Jenom dvě zůstaly.
4. V roce 1936 jsem byl nacisty donucen prodat můj závod v Německu.
5. V roce 1937 jsem vydal knihu
obsahující plány na průmyslový vývoj Československa ve stát o 40 milionech
obyvatelích, nezávislý na Německu.
6. Od roku 1938 jsem spolupracoval
s československým generálním štábem a budoval jsem na jeho výslovnou
žádost kapacity pro výrobu pneumatik, plynových masek, anticarbonu, syntetické
gumy, vlákna a taninu. V této věci se odvolávám na šéfa generálního
štábu generála Syrového, generála Čížka,
ministra obrany Machnika atd.
7. Tato spolupráce zahrnovala získávání
obrovských zásob základních surovin. Po Mnichovu jsem ponechal tyto suroviny ve
Francii, Belgii, Nizozemí, Norsku a Anglii, kdekoliv, současně zakazujíce možné
zásilky do Zlína.
8. V roce 1938 jsem veřejně kritizoval
propagandu sudetských Němců po nacistických demonstracích v Břeclavi. Následovala
další špinavá kampaň v Německu.
9. Během národní kampaně za piloty byla nám
ve Zlíně zadána kvóta 7 pilotů, vytrénovali jsme 250, mnozí z nich
bojovali v RAF.
10. V roce 1938 moji dělníci a já jsme
společně přispěli 30 miliony korun na Národní obranu. Byl to první a největší
dar.
11. Po Mnichovu jsem byl zatčen v Mariánských lázních Gestapem a vězněn
v Karlových Varech.
12. V prosinci 1938 jsem volal Dr.
Benešovi do Putney ve východním Londýně, abych mu nabídnul veškerou možnou
podporu pro boj za československou nezávislost. On to odmítl, ale nicméně na
moje naléhání slíbil, že mi zavolá, kdyby změnil názor. Nikdy nezavolal.
13. Na začátku války jsem vydal příkaz, aby
moje závody ve Francii, Británii a Indii odváděly velkou část svých zisků
československé vládě. Předpokládal jsem, že to byl jeden milion dolarů
ročně. Naneštěstí britské úřady
zakázaly, jak věřím jako součást všeobecných opatření, v Británii a Indii tyto firemní odvody.
Prostřednictvím Jana Masaryka, V. Beneše a ministra Hurbana ve Washingtonu jsem se snažil, aby tato opatření byla zrušena.
Ačkoliv jsem nebyl kvůli černé listině v přímém kontaktu se svými
společnostmi, vím, že moje továrna v Batanagaru v Indii odvedla 200
tisíc dolarů a maličká společnost v Dordonu ve Francii
5 617 000,- franků. Společnosti v Kanadě a v USA také
prováděly významné odvody a já v této souvislosti odhaduji, že
v součtu všeho jsme darovali přes 2 miliony dolarů ve prospěch
československého případu, kromě obecných příspěvků na válečné úsilí. Sám jsem
dalším politickým subjektům na boj za svobodu Československa poskytnul
k užití miliony korun.
14. Po Mnichovu do roku 1940 jsem převedl vše,
co jsem mohl, ze Zlína. Dokonce Masaryk a Britové mně po 15. březnu 1939
radili, abych se s Němci domluvil, když jsem zůstal jako poslední, který
se Němcům ještě nepodrobil.
15. Během války moje továrny ve Zlíně
fungovaly, ruce se nuceně podřídily, ale Němci se museli vzdát veškerých svých
představ o využívání technického personálu – v plánech, které tito lidé
připravovali, se objevovalo nespočetně mnoho chyb.
16. Přesvědčil jsem generálního ředitele
Čiperu, aby přijal křeslo ministra veřejných prací a on mne v červnu 1939
informoval , že spojení s londýnským podzemním hnutím, tak jak jsem ho požádal, je funkční, a že všechny informace požadované vojenskými
specialisty v Anglii byly doručeny během tří dnů.
17. V roce 1942 jsem zplnomocnil řízením
všech jihoamerických společností kapitána H. Perryho z Kanady. Tímto
způsobem jsem dosáhl vymazání těchto firem z černé listiny. V této
době jsem se rozhodl, že zisky těchto společností musí být poukázány
československé exilové vládě v Londýně.
18. Baťovi muži patřili mezi vůdce hnutí odporu.
a) Byl jsem informován, že Opálka, předák
v naši fabrice v Baťově, byl jednou ze dvou osob předvedených v souvislosti
s atentátem na Heydricha. (Dosud to nemám potvrzeno)
b) Povstání proti Němcům ve Francii začalo v naší továrně
v Neuvicu, Dordone.
c) Slovenské povstání v roce 1944 bylo
zahájeno muži z naší továrny v Baťovanech a bylo vedeno partyzánem
Trojanem, hospodářem na mém statku v Bojnicích. Byl oceněn nejvyššími
československými, ruskými a jugoslávskými vyznamenáními za statečnost.
d) Němci zabili v Baťovanech 150 osob.
Jsem pevně přesvědčen, že ponechání mého jména během války na černé listině motivovaly více ekonomické než politické faktory. Český senátor pan Vojtěch Beneš, bratr prezidenta, psal Benešovi do Londýna a přijel ke mně, aby mi sdělil, že jeho bratr byl pokárán MEW: „Baťa je ekonomický ne politický případ ...“, řekl.
Politickým se stal až
v souvislosti s nastolením prokomunistického režimu
v Československu.
Současná situace se má
následovně:
Můj majetek
v Československu, Polsku a Jugoslávii v hodnotě kolem 200 milionu
dolarů byl znárodněn koncem roku 1945. Akcionáři a ředitelé byli propuštěni a
jsou vězněni.
Československý ministr
vnitra, komunista Nosek, vyhlásil:
a) mé obvinění z válečných
zločinů z důvodu umístění mého jména na americko-britské černé
listině,
b) že nevzniknou žádné
kompenzace za můj znárodněný majetek.
Moje telegramy a dopisy
vládě v Praze zůstaly bez odpovědi.
Bylo mi řečeno, že britské a
americké úřady očekávají souhlas Prahy s vymazáním mého jména. Tento
souhlas nikdy nepřijde. Čeští komunisté mají zájem na ponechání mého jména
v seznamu. Ale - nemohu říci, jestli je nějaký zájem USA a Britanie mně
tam držet.
Cokoli mohla vyvolat prvotní
verze britské černé listiny, bylo založeno na naprostém nedorozumění, protože
já jsem si jistý, že moje politické a ekonomické činy jsou schopny převážit
cokoliv z toho, z čehož jsem obviňován. Toto si nepochybně můžete
ověřit ze zdrojů ambasády.
Uctivě Vás proto žádám,
abyste pomohl vymazat moje jméno z černé litiny Státního Departamentu.
Děkuji Vám Vaše excelence za
každé opatření, které Vám umožní nalézti právo v této záležitosti.
V úzkostlivém očekávání
Uctivě Váš
Jan A. Baťa
překlad Memoranda: Milan Nedbálek