Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kniha zlínské věrouky

1. 5. 1937

Jan Antonín Baťa

Za obchodem kolem světa

Recenze na knihu

 

Pestrý týden

4. prosince 1937

ročník XII; číslo 49;

strana 12;

rediguje Jan Šebor

----------------------------------------------------

Kniha zlínské věrouky

-----------------

Dvěstěšedesát stran velkého formátu, spousta obrázků a snímků,  zcela nevšední knižní úprava. Nevšední i obsah – cesta kolem světa od 6. ledna do 1. května 1937, 60.000 kilometrů v letadle a jinou bleskovou jízdou, tresť z 2 000 rozmluv s cizími lidmi ve 26. státech. Psáno je to znamenitě, s údernou názorností a živostí; všimněte si jen, kolik je tu dialogů a jak jsou spádné. Je to po všech stránkách kniha taková, že kdyby k nám přišla z ciziny, překládali bychom ji a hodně by se o ní mluvilo a psalo. Jsouc však knihou českého člověka, jež se velmi vědomě obrací k českým lidem, je to kniha tím důležitější.

Odbuďme si nejdříve některé výhrady. Toho nadšení pro dnešní Italii je snad trochu příliš. A zaráží snadnost, s jakou se zde řeší hospodářská problematika i problematičnost nového císařství italského: je to všechno viděno tak růžově, že národní hospodáři, na př. angličtí, tedy lidé dost příslovečně nezaujatí, patrně bloudí se svými obavami převelice. Ale nechme těchto zvláštností knihy a hleďme si toho, co je na ní skutečně důležité.

Obrazek

Na každém kroku moderního i starého Říma nacházíme poklady stavitelských schopností obyvatelstva Italie: Caracollovy lázně, které byly už před 2000 lety zařízeny ústředním topením.


Baťové Tomáš, jejž zabilo letadlo, a jeho bratr, jenž v letadle objíždí celý svět. vyrostli na dosah podnikatelů sebevětších. Zlín není jen souborem výrobních a obchodních těles, není to jen sídlo a působiště československého Forda a Nadforda:

Zlínští muži zcela vědomě propagují něco jako novou víru a novou laickou církev životní, novou životní řeholi, nové češství. Pravda je, že velký fakt Zlín, mnohem složitější než si myslí jeho rozplývající se chvalořečníci i jeho bezvýhradní zatracovači, vyvrací báchorku o předurčeném malém formátu českého člověka; Zlín dokazuje, že pověstné české kornoutkářství bylo pouhým hloupým zvykem a nikoli povahovou konstantou organickou.  A jakožto člověk, jenž proti Zlínu pronesl již výhrady dost srozumitelné, neváhám se vyznat, že Zlín se mi jeví velkým národním pokrokem proti koloniálu v Horem pádské ulici, jenž se za tři měsíce nevzchopí ani k tomu, aby oprášil ty tři svraštělé citrony ve výkladci.

Je dále jasno, že zlínská průbojnost v oblasti hmoty, že tato methoda a praxe největšího plánování a úderného uskutečňování pojaté koncepce, čehož všeho souhrnným pojmenováním je vítězná zdatnost, může se opřít o meziřádkovou, ba zcela výslovnou vůli buditelů, na př. Františka Palackého, a že jsou jisté souvislosti zcela zákonité mezi skutečností obnoveného československého státu a podnikatelskou zdatností rázu zlínského.

Zlín je český i tou svou vyhraněnou složkou pedagogickou. Baťa urazil těch 60.000 k.m., aby alimentoval zlínskou výrobu a mohl ji ještě rozšířit. Ale podnikl tu cestu určitě i proto, aby dal národu příklad akční vůle, odhodlanosti ke světu a do světa. Zlín chce nás všechny vychovávat a převychovat. Něco takového nechtěl dosud žádný český podnikatel. Toto buditelské usilování třeba uznat, i když se mu snad na jisté pomezní čáře opřeme.

Obrazek

Příď letadla Lockheed-Electra s čsl. vlajkou


Jen a jen klad vidím v jedné vlastnosti mužů zlínských. Není to koketerie, když si neříkají pan velkoprůmyslník, pan velepodnikatel. Baťové o sobě říkají, že jsou ševci, a lze jim plně věřit. Všimněte si obrázků v této knize. Z kapitolia obrázek antického ševce; ze severní Afriky, Z Indie, z Japanu snímky ševců v bazarech a dílnách. A v textu doklad za dokladem pro fantastickou víru v řemeslo a věc, kterou si ti lidé obrali. A to je bez každé výhrady poučné a výchovné. Mnoho z bídy národní a světové tkví v tom, že lidé nejsou dost zběsilými fanatiky svého obrazného verpánku. Kdežto veliká věc na světě se dosud vždy zrodila jen z přesvědčení, že na ní, na té věci a věcičce, závisí blaho lidstva a osud světa. V této příčině tedy Zlín ani nemůže mít dost následníků a prosebytů.

Obrazek

Japonsko pracující - výroba pletených sandálů


Zlín věří, že spása lidstva závisí na tom, aby každý člověk na světě měl pořádné boty. Lze se takové víře usmát. Ale uděláme věru líp, když se nad ní zamyslíme. Zlín myslí ve veličinách hmotných potřeb lidských. Nikoli tedy, spása lidstva a ráj na zemi nepřijdou s ukojením hmotných potřeb. Pravá lidská a životní problematika se začíná teprve tehdy, když je člověk nasycen a ošacen, má-li teplo a světlo. Ale o to právě běží, že je žádoucí, aby se člověk k této problematice dostal, vždyť je jeho úkolem na zemi. A dostane se k ní plně teprve tehdy, až bude ošacen a obut, nasycen a pod střechou.

Obrazek

Přivítání na prvomájových oslavách roku 1937 ve Zlíně (výprava Baťova zdržela se "ukryta" dva dny ve Vídni, aby efekt návratu v den oslav uskutečněného byl umocněn).


Nemůžeme dopustit, aby Zlín nebo kdokoli jiný redukoval lidskou problematiku na ty věci hmotné. Ale byli bychom nepřáteli člověka, kdybychom nepracovali k vyřešení té problematiky prvního stupně a prvozákladní, té problematiky nejhmotnější. Jakmile si takto rektifikujeme evangelium zlínské, jenž má tak blízko k některým koncepcím nikoli snad, jak by se mohlo zdát, diktátorským, nýbrž naopak socialistickým, nebude nic, co by nějak podstatně bránilo dát Zlínu za pravdu. Člověk musí být obut, aby se mohl pořádně brát o Boha, ježto je jinak nebezpečí, že ty boty, jichž nemá, mu nedají času, aby myslil na Boha. Ale také ty boty, jichž se mu dostalo, se mohou zdát nebezpečím, mohou jej infikovat pověrou, že nyní má všechno, zatím co všechno nejvlastnější teprv na něho čeká.

A také národ musí být obut, aby něco svedl v boji s mocnostmi pozemskými i vyššími. Obrazně obut: musí být zdatný ve světě hmoty, musí v tom světě umět chodit. Takto pojaté zlínské evangelium se může stát věcí pro národ a stát důležitou.



Psychiku povzbuzujícím dozvukem Baťovy cesty kolem světa byla následujícího roku vzácná návštěva ve Zlíně. Dálo se tak v době ohrožení republiky a nutno poznamenat, že budoucí indický premiér odsoudil Hitlerův vpád do okleštěného Česko-Slovenska i v březnu 1939.

Obrazek