Omylník sběrný
p. Albert Černý, Otrokovice
V "Sedmičce"z desátého prosince 2009 jsme se v rozhovoru s tímto disidentem (všechna čest za takovou činnost) mohli dočíst, že:
" '.... musíme něco udělat. Bez znalosti nějakého zákona jsem se to pokusil zařídit. Ostatně zákony tehdy byly vlastně nepřístupné, aby si je náhodou lidi nemohli přečíst a nedozvěděli se, na co ještě mají právo,' říká Černý ...."
Někdy je lepší říci prosté "nevím" nebo "nestudoval jsem, nebylo to mým oborem" - za to člověk nic nedá, v očích okolí nepoklesne a není nucen tahat z kapsy floskule typu "za mou nevědomost může totalita".
Protože:
Zákony, vyhlášky a nařízení - včetně ústavy - si lidé mohli přečíst dle libosti v každé větší knihovně jak veřejné, tak podnikové.
Vydávání a distribuci zajišťovalo Statisticko-evidenční vydavatelství tiskopisů (SEVT) jak do těchto knihoven, tak běžným občanům (sic!), kteří si mohli jednotlivá vydání přímo objednat, popř. navštívit jednu z prodejen SEVtu.
Tož tak.