Komotauer Zeitung

(1932)

     Baťa padl v zenitu své slávy v ranním úsvitu dne, zasvěceného práci. Přesvědčil vás – českoslovenští obuvníci – že jeho cesta se řídila dobrou vůlí a nikoliv úmyslem vám škodit. Nová vůle, nová důvěra ve vlastní síly musí vám pomoci k vlastnímu vzkříšení a ukázat vám lepší budoucnost. Nesmíte se sami odsuzovat k úloze příštipkářů – nýbrž lepším výkonem v životě dokázat, že jste mistry ve svém povolání a pány svého osudu.

     Vede-li se tedy nyní boj, jehož výsledek nezmění jakýchkoliv metod, pak v něm chceme být raději nestrannými pozorovateli, než soudci. Soudcem v tomto případě může být jen schopnější. To je životní zákon. A podobné zákony není možno ovlivňovat anebo libovolně měnit. Ty určují vlastní důsledky automaticky.

* * * * * *

Géniové byli po staletí ukazovateli správné cesty v temnotách. Genius v tomto případě ukázal, jak by bylo možné opatřit spoluprací všem lidem hodnotné a při tom levné obutí. Kolektivní práce stojí přirozeně jako protiklad individuální výrobě. A tu se naskýtá otázka: musí při tom jedinec, vyrábějící rovněž obuv, zaniknout anebo ne?

Odpovídáme: „NE!“ – je-li schopný a přičinlivý a dovede-li přizpůsobit svoji činnost době, dovede-li prozíravě myslit a podle toho i jednat!

Přítomnost

     Baťovy záv sí se ani odvolávat na šest milionů podpisů, jim stačí přece miliony párů bot, které svému zákaznictvu v republice prodají. Proč by se tyto boty kupovaly, kdyby nebyly dobré, trvanlivé a nevyhovovaly svému účelu? Doposud mohl se každý svobodně rozhodnout buď pro tovární boty a správkárny, nebo pro maloživnostenské! Proč má býti někdo donucen, aby toto své rozhodnutí změnil, když tato změna není ani v jeho zájmu, ani v zájmu veřejném, ani státním?

antonín cekota

(Výběr, 1934)

            Skutečným národohospodářům a státníkům je jasno, že jediný prostředek, jakým lze vybudovati zdravý oběh peněz, je práce a to jakákoliv užitečná práce, ať se koná na kterémkoliv místě státu. Vědí, že každý zaměstnaný člověk stává se pomocí své vydělané mzdy konsumentem – a tím zaměstnavatelem dalších lidí na jiných místech státu; a že tito dodavatelé zaměstnaného člověka – třeba i prostého dělníka, který právě koupil svým dětem šaty na zimu, jsou zase zaměstnavateli dalších lidí.

Leštění svrškovice

Že krátce nikdy to není činnost a práce, jež vyřazují peníze z oběhu, jež se „stahují“, že naopak, čím intensivnější práce, tím prudčeji žene peníze do oběhu. Vědí, že každá stokoruna, která díky dobře organisovanému podniku se obrátí desetkrát v téže době, jako stokoruna v podniku hůře organisovaném vykoná v sociálním a hospodářském ohledu desetinásobné služby celé veřejnosti.

Poslanec Jaša

(1934)

     Nedopustíme, aby bída jedněch léčila se zbídačením druhých. Ministerstvo obchodu má možnost i povinnost hledati prostředky jiné ku léčení krise obuvníků. Nemůžeme připustit, aby dělnictvo správkáren a nezaměstnané obuvnictvo stalo se předmětem nějaké politické a předvolební hry. O zlepšení dnešního stavu obuvnictva musí se jednati jinou cestou a vážně.

báňské rozhledy

(1934)

     Nejde proto jen o Baťu a o jeho správkárny. Rozruch, který chystané nařízení v tomto případě vyvolalo, je jen dokladem toho, že určité právní zásady nejsou jen kusem papíru, nýbrž součástí přesvědčení velké většiny občanstva. A že proto jejich porušování nevyvolává pouze odpor právníků, ale i nejširších vrstev. Bylo by dobře, kdyby si naši zákonodárcové, a všichni, kteří na našem právním řádě spolupracují, dobře uvědomili, že porušování právních zásad má i v jiných případech podobné účinky, třebaže tam není uražený právní cit dokumentován několika miliony podpisů.

Vánoční výloha s obuví, kde má Ježíšek velký výběr a záruku, že nehodící se dárky ochotně mu vymění. Je to výloha fy. Papež-Obuv, Praha I., Národní tř., nároží Pernštýna.

"zlín"

(1934)

         Svět budoucnosti bude podle všeho svět neustálého pohybu a změn. Osobnosti a národy budou moci dosáhnouti a udržeti blahobyt jen stupňováním výkonnosti a schopnosti. Doba rentiérů minula. Jsme na přelomu doby, která dává do rukou rozvoj a vzestup pionýrům, ne rentiérům. Všimněte si,  jak jedinci, rodiny, podniky a celé národy klesají, poněvadž nedovedou a nechtějí  pochopiti znamení nové doby.