Jdi na obsah Jdi na menu
 


Panelová výstavba ve Zlíně

31. 12. 1984

Výstavba ze silikátových materiálů (panelů)

------------------

Zlínský primát – před lety tady postavili první československé paneláky 

Pavel Stojar – Magazín Váš Zlín (červenec 2015)

Pavel Novák - Zlínská architektura 1950-2000

 

 

Když stavební oddělení Baťových závodů začalo v roce 1940 s pokusy stavět první rodinné domky z panelů, nikdo netušil, jak tato novinka za pár desítek let změní podobu československých měst.

https://zlin.estranky.cz/img/original/219/1941-2---montovany-dvojdomek-s-plochou-strechou..jpg

 

Desítky rodinných domků z panelů vznikly začátkem čtyřicátých let na Lesní čtvrti a na Štefánikově ulici. „Dnes jsou většinou k nerozeznání od těch, které jsou postaveny z cihel. Panely a spáry mezi nimi zakryla omítka, některé mají sedlové střechy pokryté taškami," upozorňuje Radomíra Sedláková, která má v pražské Národní galerii na starosti moderní architekturu.

 

Přelomový dům dostal jméno G40

Po válce vývoj panelových domů ve Zlíně pokračoval. Jeho výsledkem se stal v roce 1953 první velký pětietážový bytový dům z panelů v Československu. Dodnes stojí na Benešově nábřeží poblíž cigánovského mostu. Tento typ dostal název G40 . Písmeno „G" znamená Gottwaldov, číslo 40 počet bytů, které se v něm nacházely.

https://zlin.estranky.cz/img/original/890/1954---nabr.-pionyru--u-podjezdu----panel.-dum-g-40.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/520/1954---nabr.-pionyru--u-podjezdu----panelovy-dum-g-40.jpg

 

„Po nástupu komunistů byl zapovězen strohý funkcionalismus, který byl typický pro baťovské stavby. Architekti se museli přizpůsobit zdobnému stylu socialistického realismu, ten vládl tehdejšímu stavebnictví," zdůrazňuje Sedláková.

Spoje mezi panely zakryla omítka a ozdobné římsy, čtyři vstupy do domů (dva z východní a dva ve stejném místě ze západní strany) lemují dvojice sloupů a krášlí domovní znamení. Střešní římsy zdobí kalichy. Člověka vlastně ani nenapadne, že jde o panelák.

Už více než před půl stoletím tyto domy disponovaly topením zastavěným ve zdi, ve stropech (critallové topení), podlahovým vytápěním v koupelně. Výtah scházel, špatná izolace proti hluku charakterizuje všechny „paneláky".

Další domy stejného typu (G40) vyrostly nejen na dnešním Benešově nábřeží (tehdy nábř. Pionýrů), ale i na Padělkách, kde došlo poprvé ke větší asanaci charakteristické baťovské zástavby z r. 1928. Na těchto územích i uprostřed města nestavěli pouze základní typ G40, ale i různé experimentální domy (G55; GV40; G57;G58).

https://zlin.estranky.cz/img/original/977/1958---dily-ii.-x-sevcovska---dum---g-58.jpg

1958 - Díly II. x Ševcovská - dům G 58

 

https://zlin.estranky.cz/img/original/973/1955---bri.-jaronku---experimentalni-rohovy-dum-16-55.jpg

Arch. M.Drofa a K.Janků. Experimentální rohový dům 16-55 z cihelných bloků (1955). Nachází se na křižovatce Ševcovské a bří. Jaroňků.


 

Sídliště rostla jako houby po dešti

Prvním zlínským panelovým sídlištěm se na přelomu padesátých a šedesátých let XX. stol. stala Bartošova čtvrť (1958-62; arch. A. Zikmund, A. Šrom; typ domů G57). Dále na západě města vyrostlo sídliště Malenovice (1962-67; arch. A. Kubečka). Dále lze uvést sídliště na Podhoří, z let osmdesátých na Kútech.

Československý panelák má tedy s největší pravděpodobností v rodném listě napsaný Zlín. Od konce padesátých let do počátku let devadesátých z něj byly budovány obytné soubory, které měly vyřešit bytový problém a pojmout migrující pracovní sílu z venkova. Postupovalo se zakládáním sídlišť většinou mimo intravilán, na „zelené louce".

Sídliště byla organisována na principu obytného obvodu, obytného okrsku a obytné skupiny (komplexní bytová výstavba – KBV – se postupně stala téměř jedinou formou územního rozvoje měst).

https://zlin.estranky.cz/img/original/1273/1969-71-----sidliste-podhori-od-zapadu.jpg

1969-71 - sídliště Podhoří od západu

Arch.: A. Zikmund, A. Šrom (Stavoprojekt Gottwaldov). Šestice 14ti etážových domů, vzniklý vnitroblok odstíněn od tř. Úderníků devítietážovým deskovým domem. Občanská vybavenost v místě, r. 1975 přistavěna 12. ZDŠ.

 

https://zlin.estranky.cz/img/original/1174/1976---murzinova-trida---bytove-domy-s-vestavenym-obcanskym-vybavenim.jpg

1976 - Murzinova třída - arch. J.Čančík (Stavoprojekt). Bytový dům s vestavěným občanským vybavením. Západní strana ulice - (služby, lékárna, aerolinie). Od prvního patra byty.

 

Vybočením z panelománie ve Zlíně se stala výstavba obytného souboru Lazy (1953-55). Zde vzniklo roztomilé, přívětivé sídlišťátko ve stylu SORELA.

https://zlin.estranky.cz/img/original/1014/1953-55---kamenna-x-prlovska---sidliste-lazy---detail-fasady.jpg
 https://zlin.estranky.cz/img/original/1013/1953-55---kamenna-x-prlovska---sidliste-lazy---prodejna-s-obytnym-domem.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/1015/1953-55---kamenna-x-prlovska---sidliste-lazy---domovni-znameni.jpg

 

Dospěli jsme k aktivitě doposud záměrně opomíjené - zahájení výstavby Jižních svahů roku 1968. V dnešní době na tomto sídlišti – historicky různých koncepcí – žije cca třicet tisíc lidí.

Jižní svahy mají na našem webu svou vlastní kapitolu

I když mezi lidmi nemá toto sídliště nejlepší pověst, odborníci na architekturu a urbanismus je oceňují. Přesněji – jeho první část (I. etapu) okolo „prvního segmentu", postavenou do r. 1980.

Ještě i „druhý segment" vzniknul dle původního architektonického záměru.... Oba t.zv. segmenty jsou též raritou kterou nikde jinde nenajdete.

Tvůrci návrhu sídliště Jiří Gregorčík a Šebestián Zelina navazovali na baťovské pojetí Zlína coby zahradního města a respektovali rovněž krajinu.  První etapu sídliště tvoří většinou nižší domy ve tvaru kostek (odkazující na baťovské dvojdomky), mající stěny pokryté cihlovým páskem. „Raritou je, že těmito pásky se budovy neobkládaly dodatečně, ale panely se vyráběly už s nimi," podotkl zlínský architekt Ivan Bergmann.

https://zlin.estranky.cz/img/original/582/1972-2008---jizni-svahy---celkovy-pohled-na-obe-etapy.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/817/1972-80---jizni-svahy---detske-hriste-okruzni---vetrna.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/1079/1972-80---jizni-svahy---ulice-nad-stranemi-v-lete-1985.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/567/1972-80---jizni-svahy---blok-13-a-b-c--vlevo--a-14-a-napravo.jpg

https://zlin.estranky.cz/img/original/891/postavene---jizni-svahy---blok-14.-od-vychodu.jpg

 

 

V panelácích žije třetina obyvatel našeho státu

K degradaci panelových sídlišť na„králíkárny", které měly rychle vyřešit husákovský populační boom, došlo v letech 1970-89. Dobře to ilustruje druhá etapa Jižních svahů z osmdesátých let, která obklopuje „druhý segment". Tehdy již o vzhledu nerozhodovali architekti, ale hlavně panelárny  {Druhá etapa výstavby byla ovlivněna zásadním rozhodnutím GŘ PS Ostrava (Generálním ředitelstvím Pozemních staveb Ostrava, pod které na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let Pozemní stavby Gottwaldov byly přiřazeny v rámci celostátního trendu vytváření obřích VHJ – výrobních hospodářských jednotek. Tento skutek se velmi negativně projevil na pokračování výstavby sídliště, rozhodnutí z Ostravy výrazně znehodnocovala architektonický ráz II. etapy. –pozn. C.)  o přechodu na nový celostátně platný typový podklad obytných domů OP 1.11. Nový celostátně platný typový podklad, zpracovaný Státním typizačním ústavem v Praze, byl pro generálního projektanta zcela závazný a neměnný}.

V posledním čtvrtstoletí se u nás panely dostaly do nemilosti. Neprávem. Dá se z nich totiž stavět nejen celkem levně a rychle, ale také nápaditě. Příkladem může být „Tančící dům" v Praze. „Jde totiž o panelák. Ovšem jedinečný, každý panel má jiný rozměr a tvar, což ukazuje na možnosti, , jak lze s panelem nakládat," vysvětluje historik architektury Rostislav Švácha.

Panelová sídliště představují zajímavý urbanistický, architektonický a společenský fenomén. Byla nejtypičtější a nejrozšířenější formou hromadné bytové výstavby 50tých až 80tých let. Dnes v nich žije přes tři miliony našich obyvatel.

https://zlin.estranky.cz/img/original/736/1981-85---js---ii.-et.---voronezska---deskove-a-bodove-domy.jpg

 

 

  Jak to bylo s prvními paneláky 

ing. Jiří Pánek, Zlín – Magazín Váš Zlín (září 2015)

 

Princip panelové výstavby bytových domů ze standardisovaných železobetonových dílů vyráběných v továrnách – panelárnách – dali světu Francouzi. Ti vymysleli z důvodů sociálních, ale i podnikatelských, tuto rychlou velkovýrobu bytů. V meziválečném období tak ve Francii vznikla první, ale nevelká panelová sídliště.

Firma Baťa v té době stavěla masově rodinné domky pro své zaměstnance. Už tehdy při tom používala továrně vyráběné díly, jako betonové překlady, schodišťové stupně, dlaždice a dřevěné stavební prvky. Domky samotné byly zděné.

https://zlin.estranky.cz/img/original/240/1924-az-1937----zalesna-od-zapadu.jpg

 

Dnes už nevíme, jestli si Baťovci všimli francouzského trendu, nebo k vyššímu stupni prefabrikace dalším vývojem výstavby dospěli sami. Faktem ale zůstává, že vývojové oddělení stavebního závodu firmy (sídlilo v budově „staré garáže" na místě dnešního moderního universitního Centra polymerních systémů) přišlo se stěnovými prefabrikáty v podobě železobetonových panelů o šířce 60 centimetrů, ze kterých se po roce 1940 postavily desítky rodinných domků na Lesní čtvrti a ve Štefánikově ulici.

https://zlin.estranky.cz/img/original/878/1940---mokra-ii.---dvojdomek--.jpg

 

Vývoj ale šel dál  a ve Zlíně byl učiněn první vážný pokus o výstavbu plně prefabrikovaného bytového domu z velkoplošných dílců – panelů. Výsledek představil skutečně první panelový bytový dům na Benešově nábřeží, v blízkosti ulice Podvesná IV. Zahajuje řadu domů, které postupně zastavěly nábř. Pionýrů (= Benešovo) až k ulici Dlouhá.

Blíže o uvedeném objektu ZDE  

Jde o tříetážový dům vybavený prostornými balkony, nesenými od přízemí sloupy. Výstavba probíhala pomocí baťovského věžového jeřábu. Cestou do školy jsem se chodil často dívat, jak nezvyklá stavba pokračuje. Školy na Zálešné stojí totiž přes řeku přímo proti stavbě. 

Dobře si pamatuji, jak zedníci oblečení v bílých pracovních oděvech a s bílými čepicemi (tehdy se ještě ctila tradice řemesel) rozpačitě chodili kolem stavby, protože neměli co dělat. Práce byla tak pro dva muže se lžícemi pro přípravu maltového lože před usazením panelu. Na to nebyli zvyklí a přílišnou důvěru v nich nová technologie nevzbuzovala.

Dům stojí dodnes. Prošel už dvěma obnovami a je to docela pěkná stavba, která se odlišuje od pozdějších paneláků. Ty jej přímo obklopují, takže porovnání je možné přímo na místě.