Zlín - město dobrých bot a pneumatik
Pestrý týden 22. června 1935 – str. 20
Pohled na část Baťových závodů s přilehlými budovami. - (foto J. Vaňhara, Zlín.)
Zlín, to jsou vlastně dvě samostatné části uzpůsobené tak, že vždycky jedna z nich odpočívá a druhá žije, a naopak. Je to především vlastní město, úpravné a čisté a podobné jakési cizorodé buňce, která byla z Ameriky do pokojného moravského koutu transplantována velkým chirurgem a které byly dány mimořádně vhodné podmínky, aby bujela, rozrůstala, vzkvétala a mohutněla. I prostírá se doširoka v zeleném údolí, červeně svítí koloniemi svých rodinných domků, vzpíná se vzhůru mnohapatrovými budovami svých internátů, škol, ústavů, obchodních, společenských a jiných domů, raduje se, veselí a střídá chvíle rušného života s chvílemi pokojného klidu podle toho, je-li doba práce či odpočinku.
A pak je to město ve městě – nesmírný komplex Baťových závodů. Dvakrát denně tento tovární kolos odčerpá vlastnímu městu velkou část jeho lidského obsahu a dvakrát denně mu ji zase vrátí. V poledne na dobu dvou hodin a v pět hodin odpoledne na zbytek dne a celou noc. Mezitím, od 7 do
Pohled na jednu ze zlínských kolonií rodinných domků. - (foto J. Vaňhara, Zlín.)
Zajisté, práce může být povinností, vášní, posedlostí, potřebou i radostí, ale zde je vším tím dohromady. To, čím žije a prosperuje celý tento podnik, je práce úspěšná a tvořivá, práce všech a pro všechny, práce činorodá a rentabilní. Říká se, že sociální poměry každého podniku možno odhadnout podle toho, jaký dojem činí jeho zaměstnanci. Jestliže přiznáme této zásadě určitou oprávněnost, pak Baťovým závodům musíme dát klasifikaci nejlepší. Neboť masa, která se po skončeném pracovním dnu jako mohutný proud vyvalí z jejich hlavního vchodu, neskládá se ze zuboženého, soucit budícího dělnictva, nýbrž vytvořena je lidem pěkně upraveným, čistým a spokojeným, který celým svým vzezřením dokazuje, že totoť jest místo, kde se dobře cení a odměňuje dobrá práce rukou i mozků.
****
Baťovy závody původně vyráběly jen boty. „Budeme obouvat celý svět“ – prohlásil prý kdysi se zdánlivou hrdopyšností zesnulý Tomáš Baťa a jeho plán je téměř uskutečněn. Miliony párů dobrých bot chrlí jeho mateřská továrna ve Zlíně i její pobočné závody v cizině, miliony lidí všech zemí a národů nosí jeho obuv, jejíž značka a jméno se staly světoznámé.
Náměstí práce za polední přestávky. - (foto J. Vaňhara, Zlín.)
Výroba obuvi byla v posledních letech doplněna výrobou pneumatik, jejichž potřeba paralelně vzrůstala s rozvojem motorismu. Pneumatiky jsou pokládány za jeden z nejobtížnějších výrobků, poněvadž musí vyhovět požadavkům trvanlivosti i bezpečnosti a pohodlnosti jízdy – a právě proto jest třeba k jejich výrobě dokonalého strojního zařízení a odborně zaškolených sil. V Baťových výrobnách jest proto pamatováno na všechny tyto podmínky. Dokonalé laboratoře vybavené nejmodernějšími zkušebními a kontrolními přístroji pečují o vyzkoušení surovin. Vlastnosti gumy, chemikálií, textilu a ostatních látek jsou podrobovány speciálním zkouškám, které zaručují, že k výrobě pneumatik jest používáno jen spolehlivých surovin, které zaručují bezvadné a stejnoměrné výrobky. Největší péče je přirozeně věnována vlastní výrobě autoplášťů, jejichž pracovní proces možno rozdělit na tři části: přípravu materiálu, lepení plášťů a vulkanisaci.
Příprava materiálu spočívá v míchání gumových směsí, jejich vyválcování do potřebné šířky a síly na kalandrech, gumování a stříhání textilu, úprava ocelových lan a ostatních součástí. Jako textilu používá se k výrobě autoplášťů cordového tkaniva, t.j. pletiva, sestávajícího vlastně pouze ze silných, osnovných nití, zatímco útek jest řídký a slabý a má za účel držení osnovních nití pohromadě. Toto cordové pletivo jest na kalandrech napouštěno a spojováno gumou a pak strojem řezáno šikmo na pásy tak, aby při jejich položení na skládací buben nešly niti ani po délce, ani napříč bubnu, ale v úhlu asi 50 stupňů. Dílců, připravovaných k lepení, bývá podle velikosti pláště 20 až 50.
Dílna, v níž se rodí základní hmota pro dokonalé Baťovy pneumatiky. Na snímku baterie míchacích strojů.
Konfekce plášťů provádí se u malých dimensí na plochých, u vetších dimensí na oblých bubnech. Jednotlivé vrstvy textilu kladeny jsou na sebe tak, že následující má vždy příčný směr nití než předchozí. Tím dosáhne se vzájemného křižování nití cordů a pevné, pružné vazby, což jest pro pneumatiku prvním požadavkem. Po vložení ocelového lanka do okrajů textilové vrstvy nalepí se na hřbet pláště pružná, nárazníková vrstva gumy, která má za účel tlumit vnější nárazy na plášť a chránit tak textil. Celý povrch pláště pokryje se pak běhounovou vrstvou.
Snímek z gumárny - balící stroj autoplášťů.
Vulkanisace plášťů děje se ve formách v lisech. Dovnitř pláště vloží se t.zv. topná duše, do níž se při vulkanisaci vhání vzduch, který topnou duši i tím plášť vypne a vtlačí hřbet běhounu do rytiny formy.
Výkony a jakost vyrobených plášťů kontrolují se pravidelnými zkouškami, které na speciálních zkušebních stanicích běží za mimořádně těžkých podmínek desetitisíce kilometrů až do úplného zničení.
Snímek ze zkušebny. Zkoušecí stroj, jímž se po celé hodiny zkouší opotřebení běhounů autopláště.
*****
Velkou zásluhou Baťových závodů jsou také ceny a velké peněžní dotace, které bývají věnovány našim velkým motorovým závodům a jež svou na čs. poměry jistě mimořádnou výší značně podporují závodní ruch v Československu, nehledíc k tomu, že v těžkých a nesnadných závodech Baťovy pneumatiky nejlépe osvědčí svou spolehlivost, bezpečnost a kvalitu.
Proslulý vůz "Škoda Popular", který již 50.000 kilometrů jezdí se zaplombovaným motorem a na němž před 2 roky známý jezdec a automobilový odborník J.B. Procházka z Prahy s pneumatikami Baťa urazil bez defektu 13.000 kilometrů při jízdě Praha - New York - Washington - Praha.
Tak třeba také letošních „1000 mil čs.“ bylo ve znamení pronikavého úspěchu pneu Baťa, jak dosvědčuje již skutečnost, že se pro ně rozhodlo 38 jezdců z 55 startujících. Nejrychlejší muž na úseku Praha – Brno Ital Randaccio Vittorio, nejrychlejší jezdec na trati Praha – Bratislava – Praha Zdeněk Pohl a hrdina závodu Studený, vítěz zavřených vozů, bez defektů jel na Baťových pneumatikách, potvrdivše takto, že seriový výrobek Baťův může triumfovati nad výrobky speciálními a že vydrží i námahu rychlostních závodů, konaných na normálních silnicích.
Před Baťovými závody v polední přestávce. - (foto J. Vaňhara, Zlín.)
