Jan Antonín Baťa

 Jan Antonín Baťa – rušení správkáren

(1935)

V odůvodnění návrhu na zrušení správkáren se praví, že zrušení správkáren přinese obuvníkům více zaměstnání. 

K tennisu speciální tennisky s krepovou podešví, stejné pro dámy jako pro pány.

Doporučuje se nosit dovnitř lufové vložky, které jsou příjemné a hygienické, protože jsou prací.

Nepřinese. Zrušením továrních správkáren ztratí se zaměstnání, jež správkárenská organisace vytvořila, protože zaměstnanost správkáren je vybudována na sběrné organisaci oprav obuvi, jež jest součástí našeho distribučního systhemu. Jedinými důsledky zrušení by bylo, že většina lidí, kteří nyní v obuvi opravené chodí, by začala choditi v obuvi roztrhané, nebo flikované vlastnoručně a že tisíce obuvníků, pracujících v továrních správkárnách, by své nynější zaměstnání ztratilo.

Jan Antonín Baťa

Obchodníci a byrokraté

(účastníkům kongresu mezinárodní společnosti pro obchodní vzdělání)

Ať bude hospodářský život v budoucnu zorganisován jakkoliv, vždy bude potřebovat obchodníky, ne byrokraty. Pod pojmem obchodník míním člověka především ochotného a za druhé schopného sloužiti zákazníku.

Na tom, zdali v hospodářském životě se budou uplatňovat obchodníci nebo byrokrati, závisí celá naše hospodářská budoucnost, ale zejména veřejný blahobyt.

Obchod je a zůstane vždy zápasem o zákazníka, jenže tento zápas lze vésti za různým konečným cílem.

Pokud boj o zákazníka znamená boj o právo sloužiti mu lépe než druhý, pak je to boj, z  něhož má prospěch i obchodník, spotřebitel a z  něhož vyrůstá produkce i konsum.  Tento boj vedou obchodníci a nazývá se soutěží. Je příznačné, že k němu musili sáhnouti i ve státě, jenž potlačil soukromé podnikání, neboť jinak jeho lidu hrozila smrt hladem.

To není pouze převrat administrativní, to je převrat mravní, mění povahu a názory lidí. Tímto mravním převratem trpí dnešní obchod více než čímkoliv jiným. Jsme povinni pracovati k tomu, aby školy, vychovávající mladé lidi, jež budou pracovat v evropském obchodě, vyrůstaly v mentalitě obchodníků-podnikatelů, přesvědčených, že jsou povinni dobýti si v hospodářství všeho sami. Myslím, že je to jediná cesta, jak zajistit naši kulturu a civilisaci, jež nemůže žíti bez silných hospodářských základů.

Současný obchod a průmysl - ba celé hospodářství – trpí nedostatkem podnikatelů, t.j. lidí, schopných vynalézati práci přinejmenším pro sebe, ale hlavně pro druhé. Jak bezohledně se dožaduje dnešní hospodářský život podnikatelů vidíte z toho, že vládám všech kulturních států visí na krku miliony nezaměstnaných lidí a že ani nejzdatnější vlády těmto milionům nepracujících nedovedly opatřiti nic jiného, nežli skrovnou almužnu v nezaměstnanosti a v nejlepším případě přechodnou práci na veřejných investicích z přechodných výnosů, odňatých ve zvýšených daních občanům. 

Jan Antonín Baťa – řemesla a živnosti

Výběr 1934, str. 757

Jsou lidé, kteří se domnívají, že řemesla a živnosti upadnou. Není to pravda!

 Čím jsou lidé vzdělanější, tím jsou náročnější. A tím větší požadavky kladou na ty, kdo jim opatřují jejich životní potřeby.

Zde je zlaté dno moderních řemesel a živností. K tomuto zlatu však je třeba se namáhavě prokopat. V moderním řemesle se musí spojit věda, umění a rukodílná zručnost. Takové řemeslo si žádá člověka vysoce všestranného, jehož ruce jsou právě tak vycvičeny, jak vycvičená je jeho hlava.

Řemeslník, jemuž patří zítřek, je:

• odborníkem,
• podnikatelem,
• prodavačem,
• znalcem strojů,
• finančníkem,
• umělcem.

Takovým řemeslníkem se člověk nestane za rok. A nestane se jím bez důkladné práce na svém vlastním vzdělání.

Není krise řemesla.

Je krise řemeslníků a je naší povinností bojovat proti této krisi ze všech sil, protože řemesla a živnosti jsou praktickými universitami pro podnikatele a průmysl.

Jan Antonín Baťa - různosti

Švec, jenž obouval lidi v jedné ulici, vystačil,
když znal nohy lidí v této ulici. Švec, který chce
obouvat lidi v celém světě - alespoň v každé
zemi trochu lidí - musí vlastníma rukama proh-
matat a porovnat nohy lidí celého světa.
Kdyby v zemědělství byly zvláštní průkazy
způsobilosti, jež by nutily sedláka, který v mládí
začal pěstovat na příklad řepu či choval slepice,
aby při tom zůstal až do smrti, pak už dávno
z nás polovina umřela hladem.
	Shledávám, že na světovém trhu se uplat-
ňují nejvíce ty evropské národy, jež se co nejvíce
vyhnuly pošetilosti t.zv. "řízeného hospodářství".
	Hospodářský plán - ano. Ale hospodářství
řízené? Čím je kde více řízeno, tím více nouze
uvnitř a tím méně účasti na světovém obchodu
venku. Jak by tomu ostatně mohlo býti jinak,
když celé "řízení" záleží hlavně v tom, svázati
skutečně pracujícím a podnikavým lidem spous-
tami předpisů ruce i nohy.
	Plánování je něco jiného.
	V myšlenkách můžeme býti králi. To nic
nestojí. Ale v provádění realisté, kteří se zařizují
podle běhu světa a nemají pošetilou ctižádost,
že mohou dokázati, aby tento velký svět se
řídil jejich předpisy.

 Marie T. Baťová, Jan Antonín Baťa + Tomáš Baťa junior na lodi v roce 1933

Odpovědnost státní správy

          Jako hlavní problem hospodářské reformy se mi jeví potřeba spojiti důsledně svěřenou moc s osobní odpovědností. V dnešním rozdělením ukládá veřejná správa občanům povinnosti, kdežto sobě ponechává práva a vystupuje jako neznámý celek.

      Důsledky rozhodnutí veřejné správy nikdy nepřicházejí ani k dobru ani k tíži osobě, ale úřadu – to je nikomu. Provedení této jediné základní reformy nejen že odstraní anonymitu byrokracie i kritiky, ale naplní pocitem odpovědnosti veřejnou správu i obyvatelstvo.