Jdi na obsah Jdi na menu
 


ANGLIE A JAB-.jpgČESKOSLOVENSKO

Jan Antonín Baťa

            (v projevu v čsl.-anglické sekci londýnské obchodní komory)

 

Vážení pánové,

      jsem šťasten, že zde mohu být a cítím se velice poctěn vaším pozváním u příležitosti, která, jak se domníváme, bude východiskem k ještě účinnějšímu rozvoji těsných a přátelských styků mezi podnikateli obou našich zemí, za přispění anglo-československé sekce londýnské obchodní komory.

V posledních několika dnech došlo k událostem, rozhodným pro mezinárodní obchod.

 

Podnikatelé na celém světě doufají, že nové uspořádání měn může se státi novým podkladem pro užší hospodářskou spolupráci národů. Často, když se přimlouvám za odstranění překážek mezinárodního obchodu, mívám dojem, že muži, kteří mne poslouchají, neodvažují se mi říci, co si v duchu myslí: „Hochu, ty jsi ale veliký optimista. jak můžeš myslit na odstranění překážek, když je každému zřejmo, že národy neustávají stavět mezi sebou vyšší a vyšší přehrady.“

 

Nuže, zůstávám stále optimistou.

 

Národové obchodovaly mezi sebou po staletí, aniž se staraly o to, je-li bilance obchodu aktivní nebo pasivní.

 

Mezinárodní obchod tedy fungoval dosti hladce. Národy bohatly a žádný stát neupadl do konkursu. Je však podivné, že od okamžiku, kdy statistikové počali analysovati číslice našeho exportu, mezinárodní obchod začal stále více klesati.

 

Nemyslete si, prosím, že se zlobím na statistiky, zaměňuje znalost faktů za příčinu rozvratu. Nedopustím se omylu psa, který kouše konec hole, kterou je bit.

 

Jak je to vlastně s těmi statistikami? My ve Zlíně často vítáme své anglické přátele. A tu pozoruji, že když si zde kupují boty, jednají při tom, jako by se dopouštěli něčeho nesprávného. Proč?

 

Čtou, že obchod Velké Britanie je pasivní. Že i bilance anglo-československého obchodu je pro Anglii pasivní.

 

A tak, když objednávají cizí zboží, mají pocit, že poškozují svoji vlast.

 

Tentýž pocit ovládá Čechoslováky, když kupují anglická letadla, látky, stroje.

 

Celý svět je dosud v uzavírací palbě propagandy, která používá statistik o stavu obchodní bilance a patriotismu onoho druhu: „ Kupujte jen britské zboží.“

 

Není na světě mnoho těch, kdo si uvědomují tento optický klam. Ti, kteří si to uvědomují, jsou hlavně jen podnikatelé.

Obrazek

Z cesty kolem světa - mrakodrapy Šanghaje

 

 

Situace Anglie

 

Většina vašeho národa  nedá si práci, aby si uvědomila, že Anglie jest bohatým státem.

 

Slyšel jsem, že průměr daní v Anglii placený mužem, ženou nebo dítětem, je asi 20 liber ročně. Zdanění příjmů v Anglii nedosahuje ani jedné pětiny zdanění ve střední Evropě. Jaký je průměrný příjem na osobu ve Velké Britanii? – Nevím, ale podle průměru zdanění  mnohonásobně vyšší než ve střední Evropě.

 

Dovolte mi však, vážení pánové, abych řekl, že v mé vlasti je na statisíce rodin, jejichž roční příjem nedosahuje sumy oněch 20-ti liber šterlinků, abychom ani nemluvili o tom, že by tolik mohli zaplatiti za daních.

 

Z čeho pramení blahobyt?

 

Velké příjmy Anglie, ne-li ty největší, pocházejí ze zahraničních půjček ve formě úroků a splátek kapitálu. Můžete namítnouti, že se to nevztahuje na Československo.

 

Nuže, velice toho lituji a dokonce myslím, že v tom nejsem sám. Jistě je hodně anglických finančníků, kteří toho rovněž litují.

 

Jsou to ti, kteří uložili své peníze v některých státech, kde lidé dovedou skvěle pěstovat společenské styky. Jsou však méně zdatní při své práci a pokud jde o obchodní spolehlivost. Nicméně také my, Čechoslováci, platíme do Londýna úroky – byť i nepřímé. A rádi bychom jich platili ještě více.

 

Avšak posuďte sami.

Obrazek

Továrny Baťa v anglickém Tilbury

 

Obrazek

Baťovský domek tamtéž

 

 

Situace Československa

 

V naší zemi nemáme zlata. A netěžíme u nás zlato. A přece musíme dovážet suroviny a musíme za ně platit zlatem. Jakým způsobem můžeme tedy platit úroky a dividendy do Anglie? Snad bychom mohli platit po jistou dobu úroky ze své zlaté reservy. Avšak na delší dobu můžeme platit jenom zbožím. Nezbývá nám nic jiného než pracovat. Bylo by omylem hleděti jen na obchodní bilanci nebo rozhodovati se jen podle ní a nebrati v počet také jiné, důležité složky, které nejsou zřejmé z této bilance.

 

Konec konců uvažme, že 75 procent naší dopravy a 80 procent pojišťovacích prémií  platíme do Anglie. V obchodní bilanci s Anglií je československý přebytek 1 a půl milionu liber.

 

Avšak pasivum Československa s Britskou Indií ve výši jednoho a půl milionu ve prospěch Indie a s ostatními částmi britské říše s pasivem dalšího půl milionu liber, jde ve prospěch britského obchodu.

 

Co se to tu vlastně děje? Úroky z Indie docházejí do Anglie částečně přes Československo. Indie neplatí přímo. Ona nám prodává suroviny. My opět vyvážíme výrobky do Anglie. Tímto způsobem a prostřednictvím  takového dovozu z mnoha zemí přicházejí do Londýna úroky a splátky dluhů.

 

Zlato chybí mezi československými produkty a jedinou kompensací, kterou můžeme nabídnouti, je naše zboží. Zde však opět celní sazby v Anglii byly před nedávnem zvýšeny a pokud vím, připravuje se pro nás nové zvýšení, které by znemožnilo dovoz našeho zboží do Anglie.

 

Prosím, všimněte si tohoto příkladu. Za posledních pět let mohli jsme jen my v našem podniku nalézti upotřebení pro anglické stroje v ceně 2 milionů liber, kdybychom jen měli anglické libry, abychom jimi mohli zaplatit. Měli jsme sice své Kč, ale neměli jsme možnost změniti je na libry.

 

A tak si můžete snadno uvědomit, že bohatá země, která zamezuje dovoz ze země chudých, podřezává krk slepici, která pro ni má snášeti zlatá vejce..

 

Naše národní banka má nedostatek devis a tak je nám znemožněno, abychom kupovali stroje tam, kde jsou nejlepší a jsme přinuceni kupovati je kousek po kousku tam, kde máme nějaké pohledávky.

 

Vysoká cla, kontingenty, kontrolovaná směna, clearingy, to vše znemožňuje nám dokonce, abychom ve větším měřítku kupovali ony suroviny, které potřebujeme. A když není surovin, jediným následkem toho může být jen hledání jejich náhražek. Chudí lidé jsou vynalézaví.

Obrazek

Prodejní akce fy. Baťa v Britské Indii

 

Dnešní východisko

 

Musí se starati o to, aby žili. A tak vidím, jak ve střední Evropě, v Německu, Italii, Československu, Rakousku, v Jugoslavii, rovněž tak v Rusku a Japonsku, rostou velké průmysly, vyrábějící náhražky za suroviny.

 

Soudím, že nejpozději do 10-ti let promění se úplně struktura celého světového obchodu. Veliká krise například čeká Australii, neboť, hle, zde vidíte oblek, který byl vyroben z čs. umělé vlny, jejíž cena je 2/3 vlny přírodní. A k tomu má lepší technologické vlastnosti.

 

Co je jednoduššího než vyřaditi používání bavlny a nahraditi ji umělým hedvábím a vlákny podobnými?

 

Celý průmysl, který je založen na syntetické gumě, pomalu vyrůstá. Buďte ujištěni, že se to neděje z pouhé radosti z nových věcí. Je to výsledek překážek, které byly nakladeny v cestu našim průmyslovým a zemědělským produktům ve všech zemích.

 

Není jiné cesty, jak udržeti naši slabou zaměstnanost a jak se vyhnouti sociálním nepokojům.

 

 

Následky

 

Pohleďme však, co by to znamenalo pro země, které dnes vyvážejí suroviny.

 

Texas, Egypt, větší část Indie a větší část Australie by se staly pustinou. Kdo pak by kupoval bavlnu, která dnes stojí 8 $ za libru, jsou-li v Evropě továrny, vyrábějící libru lepší náhražky za 7 nebo 6 $?

 

Zbývá nám jiné východisko, když nemáme devis, abychom zaplatili své nákupy bavlny pro domácí potřebu? Není dnes jiné pomoci než náhražky. Zdá se mi však, že po této krisi, která se vyhnula toliko zemím, které mají po ruce suroviny, přijde nová krise, a to mnohem zhoubnější, jež zachvátí země, které vyrábějí suroviny.

 

Obrazek

 

Počátky výstavby Sudetenländische Treibstoffwerke AG Oberleutensdorf (dnešní Chemapol Litvínov), závodů na výrobu synthetického bensinu v roce 1939.

 

 

 

 

                                                                                                                                                                              Země, které mají zlato, vlastní také suroviny. Pokud a poněvadž si je nechávají pro sebe a staví celní hradby proti cizímu zboží, znemožňují tím zákazníkům, aby jim platili za jejich suroviny. Země, které nemají zlato, musejí nechat své obyvatelstvo chodit v hadrech, strádající, pokud někoho nenapadne myšlenka na výrobu náhražek za jejich suroviny.

 

 

ObrazekOsud uvedených závodů v roce 1944.

 

 

 

                                                                                                                                                                                         Vzpomeňme si na napoleonské doby. Když byla vyhlášena blokáda, znamenalo to konec tehdejšího obchodu cukrem. Avšak na kontinentě vznikl nový řepařský průmysl, který vytlačil úplně cukr přicházející z kolonií. Když střední Evropa byla blokována, vznikl tu nový průmysl dusíku, který zničil průmysl chilského ledku.

 

Výslednicí současné hospodářské blokády střední Evropy může být, že odpadne jako zákazník bavlny, vlny, gumy, hedvábí, bensinu a snad mědi a .t.d.  To by znamenalo zničení světové výroby v její dnešní formě.

 

Obrazek

 

Počátek výstavby Fatra a.s. v Napajedlích v roce 1935.

 

 

 

 

 

Účelnost spolupráce

 

Z hlediska mezinárodního obchodu je to vše bláhovost, protože konečným výsledkem musí být zhroucení blahobytu těch, kteří jsou nejvíce přehlíženi ve světovém obchodě – obyvatelstva Velké Britanie.

 

Britské imperium má všechno. Produkuje zlato stejně jako suroviny. Střední Evropa nemá nic kromě své práce. Nemá to smysl rozdělovat svět na tyto dvě části, protože ony chudší státy by byly přinuceny, aby šly dále a dále ve výrobě náhražek, takže nakonec by nezůstali zákazníci pro země, které prodávají své suroviny.

 

Vezmeme-li to ze stanoviska střední Evropy, zdá se mi, jako by dodavatelé surovin hnali svého zákazníka do situace, kdy není s to, aby kupoval jejich suroviny a platil za ně.

 

Nikdy se ještě nevyplatilo dodavateli, aby nebral vážně své zákazníky. Dodavatel zpravidla na to doplatí tím, že přijde o celý obchod. Když si to uvědomíte, uvěříte mi, že to, co zde říkám, nediktují mi mé zájmy nebo zájem mé země, nýbrž že je to zájem všech a především zájem vašeho anglického národa. Porozumíte, že to myslím dobře s námi všemi, když řeknu a když se přimlouvám u zemí, které dnes mají monopol zlata a surovin, aby neopouštěly vůbec ani jediné země a nenechávaly je v tísni o suroviny. Je zřejmo, že mám na mysli také zájem své vlastní země, vím však, a jako podnikatel to mám v krvi, že jen takový obchod je opravdu dobrý, který přináší užitek oběma stranám.

 

Prosperita Anglie byla založena na tom, že Anglie pomáhala celému světu v jeho rozvoji. Anglie to byla, která budovala zemědělství i průmysl celého světa.  Tímto způsobem bylo vyráběno stále více zboží. Bohatství národů stoupalo a Anglie dostávala svůj podíl na zisku ve formě úroků a dividend.

 

Budeme se muset držet tohoto způsobu. Budeme muset nedůvěřovat oněm zaujatým prorokům, kteří poukazují na nedostatečné statistiky a přimlouvají se u anglického národa, aby odvrhl tyto dividendy a úroky, které nemohou být placeny jinak než zbožím.

 

Je dobře možno, že některé země, jež jsou ve stejné situaci jako Československo, neprokázaly dosti dobře vůle v tomto směru. Avšak nenajdete nedostatek této dobré vůle mezi námi. My jsme prostým, pilným národem pod demokratickou vládou. Národem, který se nezúčastnil žádné revoluce po roce 1918 a který si nenavykl utrácet nadměrně své peníze. My víme, kam jdeme. Nemáme nijakých obav ani v ohledu politickém, ani v hospodářském.

 

Zajisté se budete pamatovat, že v oněch dnech, kdy Rusko bylo zapleteno do největších nepořádků, jaké jsme kdy poznali, se tam kdesi objevil jistý počet vojáků dobrovolníků – kteří před nedávnem byli ještě zajatci – že se s největším klidem zmocnil vlády asi nad šestinou zemského povrchu a udržel ji tak dlouho, až každý z nich byl bezpečně a svobodně dopraven do své vlasti.  V oněch dobách to bylo nazváno československou anabasí. Takovým prostým obyčejným materiálem je náš národ.

Obrazek

Fotografie čsl. legionářů z roku 1918

 

Chovám naději, že dnešní úprava měn, které se chopily velké průmyslové státy, představuje počátek nové éry nerušené hospodářské spolupráce světa.

 

Výběr 1936, str. 1280