Jan Antonín Baťa
budujme výzkumnictví
(z knihy „Budujme stát pro 40 milionů lidí)
Nikdo, s kým jsem až dosud hovořil o svých plánech technické výstavby republiky, neměl zásadních námitek proti jejich účelnosti a nutnosti. Jsou nutné. Jsou potřebné. Zvýší naši sílu, naši produktivitu a veřejný blahobyt. Namítalo se však: Jak opatříte peníze? A když je i opatříte, nebude vám ve státě, technicky takto vybudovaném, vyrůstat nezaměstnanost?
Kde vzít peníze a jak čelit nezaměstnanosti do budoucna? To jsou dvě hlavní otázky, na něž je pouze jediná odpověď! Vybudujme výzkumnictví!
Prakticky fungující výzkumnictví získává peníze ze vzduchu (na př. výroba ledku), ze špíny a kalů (výroba lihu z řek otrávených sulfit. celulosou při výrobě papíru ze dřeva), z odpadků všeho druhu. Kromě toho také z vody a vodního spádu a nejvíce ovšem z nerostného bohatství našeho státu. Nad námi, okolo nás a pod námi je tolik peněz a tolik práce, kolik si jí budeme přát. Jde jen o to, do jaké míry toto své přání vyjádříme organisací výzkumnictví.
Pravidelné a rozsáhlé výzkumnictví je výrazem a potřebou naší doby. Dnešní doba a většina pokroků dnešního lidstva jsou v pravém slova smyslu dětmi vědeckého výzkumnictví. Vědecké výzkumy, uplatněné v průmyslu, zemědělství a dopravě ztrojnásobily od počátku XIX. století počet obyvatel a po prvé v historii lidstva zahnaly nebezpečí hladových katastrof.
Ve světě, který vzešel z tohoto vědeckého výzkumnictví, vyrostlo a stále ještě vyrůstá mnoho problémů. Jejich řešení nelze ponechati náhodě, nechceme-li upadnouti do hospodářské katastrofy nebo do závislosti na těch, kdož tyto problémy výzkumnicky řeší.
Výzkumnictví je pro průmysl, zemědělství, dopravu, obchod, řemesla, finance a školství, krátce pro všechny obory lidské činnosti tím, čím jsou přední hlídky pro operující armádu. Není ani jednoho armádního velitelství na světě, jež by ponechalo operující armádu bez předních hlídek. Je však ještě, bohužel, veliké množství států – a my patříme k nim – kde pracují miliony lidí v obrovských pracovních oborech ze dne na den, bez předních hlídek, které by se speciálně staraly o budoucnost. Je ovšem přirozeno, že takové státy jsou ohrožovány silnou nezaměstnaností a že jsou zatlačovány do pozadí. Předstihují je ti, u nichž přední hlídky fungují.
Jsou státy, jimž výzkumnictví opatřilo obrovský náskok a z jejichž výzkumnické aktivity čerpá celý svět. Jsou mezi nimi právě tak státy demokratické, jako autoritativní. Mají výzkumnictví organisováno buď na převážně soukromém základě jako v Anglii, nebo na základě polostátním. Jinde je výzkumnictví úplně postátněno, jako v Rusku, Německu, Italii. Pokud se dá soudit do dosavadních výsledků, je pro praktickou výrobu nejproduktivnější výzkumnictví států demokratických, Anglie a Ameriky. To se také jeví v počtu vynálezů a patentů. Výzkumnictví států autoritativních pracuje naproti tomu v širších koncepcích, jak dosvědčují na př. úkoly, jež si dala na začátku roku 1937 Ruská akademie věd pro třetí pětiletku:
1. Vypracovati po stránce geologické, geochemické a geofysikální prospektorské metody užitkových nerostů, zvláště cínu, vzácných kovů a nafty.
2. Rozřešiti otázku energie tím, že se sjednotí a vystaví nové elektrárny, aby se po celém S.S.S.R. mohla rozvádět elektřina sítí o vysokém napětí.
3. Rozšířiti zdroje zemního plynu, racionálně z nich těžiti a lépe zužitkovati vedlejší plynné zplodiny, vznikající při průmyslové výrobě.
4. Najíti nový druh paliva pro motory s vnitřním spalováním.
5. Zjednodušiti technologické pochody, chemické a metalurgické.
6. Zvýšiti úrodu obilí.
7. Umožniti rozvoj zemědělství a rybářství na podkladě nových zemědělských výzkumů.
8. Rozšířiti automatickou výrobu v průmyslu s pomocí nových objevů v teoretické fysice.
9. Zavésti rovnováhu hospodářského života v S.S.S.R. v plánech budoucí pětiletky.
10. Studium národů S.S.S.R.
V naší republice kromě zemědělského výzkumnictví, poměrně velmi skrovně dotovaného, a kromě některých soukromých ústavů důkladného výzkumnictví nemáme. Jistě však nemáme takové výzkumnictví, jaké potřebujeme.
Příčina záleží v tom, že jsme si životní důležitost výzkumnictví dosud neuvědomili. Mnohdy dokonce přímo znemožňujeme jeho vznik a vývoj.
Kdybyste například daroval některému výzkumnému ústavu stroje a prostředky pro výzkumnou práci, shledáte, že budete za tento dar osobně vysoce zdaněn. Kdybyste si chtěl na základě vědeckých výzkumů opatřiti nové, účelnější výrobní zařízení a dáti při jeho výrobě novým lidem zaměstnání, pramen k novým daňovým příjmům, shledáte, že se vám to nevyplatí s ohledem na dlouhou amortisační lhůtu, již vám fiskus předepsal na staré zařízení. Kdybyste přece nějak uplatnil výzkumnické objevy v provozu svého podniku, shledáte, že se proti vám podnikne celé tažení, které si nejpochybnějším druhem agitací vymůže proti vám nejrozmanitější výjimečná opatření. Tím se svážou ruce vědeckým pracovníkům právě tak jako těm, kdož podle jejich výzkumů mají v úmyslu pracovati. A tak vám nezbývá než pozorovati, jak jiné národy výzkumnictví nejen dovolují, ale i podporují a tak vám přebírají trh. A k tomu musíte poslouchat výklady o tom, že v Československu nezaměstnanost přejde sama. Zavinila ji prý technika, a proto čím více přiškrtíme technický a organizační pokrok, tím více zvýšíme zaměstnanost.
Elita mezi mladými muži B.Š.P., t.zv. "Tomášovci", založena byla až J.A.Baťou. Jako ostatní mladí muži a mladé ženy přes den pracovali, po práci studovali. Byli vychováváni velmi tvrdě společensky - smoking, frak a cylindr představoval jejich běžný občanský oděv. V továrně se neštítili montérek a špinavé práce.
Průmyslu, zemědělství a řemeslům, pracujícím bez pravidelného výzkumnictví, hrozí stále osud nakladatele, jemuž se kdysi podařilo vydat úspěšnou knihu a který se domnívá, že ji může vydávati stále. Je přirozeno, že takové uvažování vede jen k nadvýrobě věci, již nikdo nechce. Tak vzniká nezaměstnanost a bankrot. A zaslouženě.
Naše republika potřebuje výzkumnictví dvojího druhu. Předně velkorysé, jehož cílem je prozkoumání země i podzemí a využití přírodních sil. A pak detailní, jehož cílem je stále sloužiti každému oboru podnikání podle příkladu výzkumnictví anglického. V prvním má převahu vliv státu, v druhém vliv soukromých zájemců. Prvé objevuje a hromadí materiál, druhé objevuje způsoby, jak jej co nejvíce zušlechtit, jak z něho co nejvíce vytěžit a jak za něj co nejvíce stržit. Za uhlí, proměněné v léčiva a barvy, se strží víc než za uhlí spálené pod kotly anebo prodané. Jediný způsob, jak zvyšovati v našem průmyslu a obchodu zaměstnanosti, je zušlechťovati co nejvíce suroviny.
Výzkumnictví, jež mám na mysli, nemá ovšem za cíl plané blouznění nebo vynalézání perpetua mobile. Toto výzkumnictví má určité cíle, které technicky řeší právě ty problémy, jež některý obor nejvíce tíží. Každý technik v takovém výzkumném ústavě řeší určitý problém a má určitý cíl. Tento cíl je vyjádřen v přesné smlouvě, která mu jasně a velkoryse zajišťuje, co dostane za rozřešení problému. Nejde ovšem o řešení ideální na papíře, nýbrž o praktické použití v továrnách a živnostech. Toto výzkumnictví dá technikům příležitost k vydělání statisícových a miliónových příjmů. Veřejnost na něm vydělá miliardy. Je to jediná cesta, jíž si náš národ, který začal střádati kapitál pozdě, může opatřiti tolik kapitálu, kolik ho potřebujeme k vybudování kulturního státu.
Toto detailní výzkumnictví je také jedinou cestou, jíž lze úspěšně řešiti existenční problém řemesel a malých živností. Vynález elektromotoru opatřil pro rozvoj řemesel stejný technický základ, jaký opatřil parní stroj pro průmysl.
Bez intensivní a velkorysé činnosti výzkumnické nikdy nebudou vynalezeny metody, jak využít v řemeslech i živnostech nových vynálezů. Zejména je však třeba objeviti, jak zkonstruovati nové řemeslné nástroje, jež přenášejí dřinu na elektromotor, požadujíce od lidské ruky pouze dovednost.
Bezútěšná situace všech živností v republice není zaviněna ani rostoucím průmyslem, ani krisí. Je zaviněna tím, že místo budování výzkumných ústavů pro využití technického a obchodního pokroku jsou zájem a pozornost statisíců živnostníků odváděny od techniky. Jediný kurs, který vycvičí několik řemeslníků v užívání nového nástroje, nového materiálu a nových metod obsluhování zákazníků – znamená pro budoucnost řemesla více nežli tisíc agitačních řečí. Každý obor živnostenský a obchodní potřebuje svůj speciální technický výzkumný ústav. Musí ovšem pracovati technicky a ne jako centrála stranicko-politické agitace, jež vyžene každého technika a plodí pouze mluvky a agitátory.
Anglické soukromé výzkumnictví je ze tří pětin dotováno zájemci, zbytek uhrazují dary a státní příspěvek. Členství je dobrovolné a každý člen má nárok na informaci o všech výzkumech a jejich použití. Takto pracuje pro nejrůznější obory přes padesát výzkumných ústavů sdružených v „Department of scientific and industrial research“. Jejich celkový provoz ročně převyšuje 100,000.000 Kč. Za tento obnos se získává převaha anglického zboží hlavně v kvalitě a tak se chrání podniky i veřejnost před zbytečnými ztrátami.
Právě proto, že nejsme tak bohatí jako Anglie, musíme vybudovati naše výzkumnictví co nejrychleji. K tomu je zapotřebí:
1. udělení daňových výhod pro všechny podniky, jež se stanou členy výzkumných ústavů nebo které vybudují rovnocenné ústavy vlastní.
2. zkrácení amortisační doby u strojů a zařízení.
Výběr 1937/831
