Tomáš Baťa

Náš závod a město Zlín

(projev z 25. srpna 1923)

Výsledky naší práce v poslední době jsou dobré.

Dokazují to čísla statistického oddělení. Zvýšili jsme životní míru našich zaměstnanců ze 100 na 158 za poslední rok.

Snížili jsme ceny našich výrobků ze 2 na 1, kdežto index veškerého zboží vykazuje snížení jen 1. Rozdíl ve snížení cen našich výrobků a snížení cen veškerého jiného zboží ukazuje míru, kterou přispíváme ku povznesení blahobytu v celé zemi. Při tom náš závod pracuje letos se ziskem.

Jest to veliké vítězství naší usilovné práce, směřující ku snížení výrobních nákladů. Zásluha na tomto vítězství přísluší všem našim zaměstnancům, jakož i obětavým mužům, řídícím náš stát, a přísluší také našemu dělnickému výboru, který nám nepřekážel od prosince, kdy jsem promluvil k dělnictvu o jeho činnosti.

Máme ještě dlouhou cestu před sebou.

Mám pocit neschopného podnikatele, když srovnávám, kolik náš závod poskytuje svým zaměstnancům a zákazníkům, s tím, kolik poskytují veliké závody americké. Předstihli jsme v poslední době mnohé závody evropské, jsme ale stále malými trpaslíky u srovnání se závody americkými.

Není pak divu, že z naší země stále více mladých, schopných, ba nejschopnějších lidí vyhledává práci v Americe, chtějíce býti účastni na onom velikém blahobytu, který přinášejí veliké závody americké svým zaměstnancům a své celé zemi.

Mnozí lidé tvrdí, že nelze v naší zemi vybudovati veliké závody, protože nemáme moře a nemáme tolik uhlí a petroleje, jako v Americe. Já tvrdím, že velký blahobyt amerického lidu vybudován jest především na moudrosti a pilnosti tamějšího obyvatelstva. Jsou ještě větší země, nežli Spojené státy americké, s větším přírodním bohatstvím, ale protože obyvatelstvu schází správné pojímání věcí, panuje tam hlad a bída.

Chci dokázati, že i v naší zemi lze takové závody vybudovati. Potřebuji k tomu především správného názoru a správného pochopení svých zaměstnanců.

Povím Vám proč.

Náš závod jest nevhodně položen. Volba padla na Zlín v mých jinošských letech, kdy jsem ještě nevěděl, co chci dělati. Zlínu schází všechny podmínky, které velký závod, jaký mám na mysli, ku svému životu potřebuje.

Má málo vody, leží daleko od hlavní trati a daleko také od většího města s bankovním místem (město mělo tehdy 5 285 obyvatel, pozn. C.), ba daleko i od hlavní silnice. Schází mu přímé telefonní spojení a silniční spojení s okolím, školy, nemocnice, plynárna a jiné.

K odstranění všech těchto nedostatků jest třeba pracovat v dorozumění s obecním zastupitelstvem. Avšak ve Zlíně jest tak mnoho politických stran, zastoupených v obecním výboru, že jest dorozumění s nimi nemožné. Zvláště, když se zástupci obecního výboru domnívají, jako až dosud, že naši zaměstnanci si ani takového dorozumění nepřejí.

Marie Baťová a Tomáš Baťa

Tohoto přesvědčení nabyly politické strany při posledních volbách, při kterých naši zaměstnanci dali se do služeb politických stran. Všichni se pamatujete na poslední volby. Byly to první volby do obcí v naší republice (r. 1919).

Strana čís. 12 se domnívala, že straně č. 11 se podařilo zjednati mezi našimi dělníky více přívrženců. A měla pravdu. Tehdejší správce našeho závodního konsumu hleděl si více politiky než zásobování dělnictva.

Já jsem byl bezmocný, protože dle tehdejšího zákona mouku, cukr a jiné poživatiny přiděloval Obilní ústav jen konsumům, které byly některou politickou stranou kontrolovány a já musel trpěti tyto politické rejdy, neb jinak by nebyli naši dělníci dostali chléb.

Strana č. 12 mne varovala, nežli proti závodu zvedla boj. Žádala, abych propustil správce konsumu. To jsem odmítl, protože bych byl nucen ponechati konsum jiné politické a boj by zase vedla strana čís. 11.

Nastal tedy mezi stranami zápas. Strana čís. 12 vymyslela si v poslední den před volbou na náš konsum nehorázné lži. Prý vyvážíme potraviny do ciziny a hned vypočetli, že jen mouky vyvezli jsme na třicet vagónů.

Lidé uvěřili těmto a ještě jiným lžím a strana čís. 12 volby vyhrála. Při soudním líčení strana čís. 12 od svých lživých tvrzení utekla a byla odsouzena, to ale již nic nezměnilo na skutečnosti, strana vyhrála volby pod heslem „proti Baťovi“.

Hůře působilo ještě, že strana vyhrála volby pomocí našich zaměstnanců.

Následkem toho po celá 4 léta veškeré politické strany zastoupené v obecním výboru byly přesvědčeny, že jest politicky prospěšno postupovati proti Baťovci, a že nejlepším prostředkem získati mezi našimi zaměstnanci důvěry je nadávati na náš závod.

Politické strany po celou dobu jednaly s námi jako s nevážnými lidmi.

Co potřebuji od Vás?

Jen to, abyste mi pomohli odpolitisovati obec, jak jste mi pomohli odpolitisovati konsum a závodní výbor, a abyste za tím účelem utvořili svoji kandidátní listinu pro obecní volby.

Ve vedení naší malé obce jest politika zrovna tak škodlivá jako v konsumu a v dělnickém výboru.

V obci se nedělají žádné zákony, tam se vybírají a vydávají jen peníze. Buď rozumně neb nerozumně.

V naší obci za poslední 4 léta vydávaly se peníze pod heslem „však to Baťa zaplatí“.

A platí to skutečně Baťa? Neplatí to na konec přece jenom naši zaměstnanci?

Já bohatství pro sebe nepotřebuji. Považuji se jenom za správce svého jmění. Pro své účely soukromě vydávám méně, než mnohý můj zaměstnanec. Každé nově získané jmění rozmnožuje pouze moji povinnost spravovati je ku prospěchu jiných.

Nově získaným jměním mohu rozšířiti jenom životní úroveň svých zaměstnanců, ne však životní úroveň moji. K tomu, abych kryl životní potřeby své rodiny, stačilo by práce nepoměrně méně, než kolik jí vykonávám.

Ani odpolitisování obce si nepřeji pro sebe, ale pro vás a ostatní občanstvo.

Nerozumné vydávání peněz, třeba by se jmenovaly peníze Baťovy, postihlo vás.

Kdo z vás potřebuje radnici za šest milionů korun? Vám každému by stačila radnice za 600.000 Kč. Ostatní peníze byste byli jistě vydali na účelnější věci. Oprava rozbité cesty k nádraží by vám byla sloužila po celá 4 léta a stála by jen několik tisíc.

Nemocnice a četné jiné potřeby pro Vás nutné bylo lze poříditi za tyto peníze.

 Postavte na svoji kandidátní listinu řádné muže!

Nebojte se porážky!

Důvěřujte v rozum našeho lidu!

Naleznete přátele i tam, kde jste netušili!

Každý člověk ve Zlíně ví, co znamená pro něho náš závod, a co znamená pro něho rozumné vydávání peněz na obci.

Odpadne-li boj politických stran mezi sebou a zmatek, který vyvolávají i při nepatrných přirážkách, budem s to poříditi si všechno, čeho veliký závod v obci potřebuje. I z té malé říčky uděláme velikou pomocí údolní přehrady na horním toku Dřevnice (zaplaveno mělo údolí od obce Lípa na východ, pozn. C.).

Vybudujeme veliký závod ku blahu našeho zaměstnanectva i konsumentů celé republiky. Podaří se nám vybudovati i město, které svým vzrůstem, pořádkem a svými hospodářskými poměry bude sloužiti za vzor všem jiným městům v našem státě.

Zvýraznění v textu odpovídá zvýrazněním v brožuře "Jak rostl Zlín - Naše volby 1923-27; nákl. Knihovny Baťovy služby veřejnosti.