Nový objekt na místě budov 22. a23.

Připravuje se největší investiční akce deváté pětiletky

 
Miroslav Fafílek

(Tep roku 1989)

-------------------------

Úvodem:

 
Pro čtenáře, kteří absolvovali pubertu až po převratu v roce 1989 a mladší poznamenávám, že pod termínem „Devátá pětiletka“ jsou myšlena léta 1991-1995. Jak si ji režimníci představovali, těžko říci – pro rozkladné tendence národního hospodářství již osmá pětiletka nebyla konkrétně vypracována, vznikly pouze jakési prognostické směry. Udržoval se prázdný pojem >>8. 5LP<< a chod státu určovaly t.zv. operativní roční plány. Devátá pětiletka tedy již v roce psaní článku zastávala spíše význam časového zpřesnění.

Vzhledem ke struktuře článku budou dodržena následující pravidla (obvyklá již v předchozích novinářských rozhovorech s lokálními papaláši):

- dotazy a texty novináře – brčálově zelené

- odpovědi – bledě žluté

- jméno odpovídajícího – světle modré

- texty pod fotografiemi modré (jak už je na těchto stránkách zvykem).

 
  Cygnus

 
---------------

Když se představovali kandidáti na funkci ředitele, hovořil ing. František Vodák, ředitel státního podniku, o tom, že na místě nynější 22. a 23. budovy bude postaven nový objekt.

Jedná se o největší investiční akci v 9. pětiletce. Z řad funkcionářů KSČ, ROH, SSM a dalších pracovníků se množí požadavky na bližší vysvětlení. Protože projektovou přípravu provádí Centroprojekt, požádali jsme jeho pracovníky, kteří jsou autory studie a projektového úkolu, o informace. Besedy se zúčastnili: odpovědný projektant stavby ing. Jiří Pešat, architekt ing. arch. Ivan Přikryl a projektant obuvnické technologie ing. Milan Borský. Na některé otázky odpověděl též ing. Vladimír Rektořík, CSc., náměstek ředitele našeho podniku (s.p. Svit, pozn. C.) pro výstavbu a techniku.

 
Proč se bude stavět právě na místě dosavadních budov 22 a 23?

Ing. Vladimír Rektořík, CSc.: Jak je v podniku obecně známo, máme některé budovy vysoce fyzicky, ale i morálně zastaralé. Patří mezi ně i uvedené objekty. To je hlavní důvod, k němuž přispívá i to, že stojí v centru obuvnického závodu, který je z hlediska perspektivy výrobního programu obuvnické výroby na předním místě v rámci podniku.

Uvedené objekty disponují celkovou podlažní plochou 11 550 m². Tím, že postavíme objekt, který bude mít celkem 41 425 m² podlažní plochy, získáme prostory pro umístění dalších dílen z budov, vyžadujících modernisaci, případně budou zbourány a postaveny nové.

Jak bude nový objekt vypadat? Mohli byste to názorně vysvětlit tak, aby si představu mohl udělat i laik?

Ing. Jiří Pešat: Budou to dvě pětipodlažní podlouhlé budovy, které budou sloužit k výrobní činnosti. Mezi nimi umístíme ze dvou stran, t.zn. od budovy 13 a od budovy 33, dvě provozní budovy, kde postavíme sociální, hygienická a další pomocná a doprovodná zařízení. Tak se obě výrobní části objektu propojí do jednoho prostorového celku – monobloku.

Vznikne tak vlastně tvar krychle. Nebude ze vnitřku v budově málo světla?

Ing. arch. Ivan Přikryl: Ne. Tak, jak je patrno z makety, anebo zde, z perové studie, uprostřed – jak jste to nazval – krychle, vznikne atrium o rozměrech 27 x 27 m, které umožní nejenom denní osvětlení, ale případně i přirozené větrání přilehlých místností. V přízemí atria navrhujeme provedení sadové úpravy, která by měla sestávat ze zemního valu výšky 1,2 m a zahuštěné výsadby stále zelených plazivých dřevin a několika soliterami jehličnanů. Takže pohled z jídelny, která zabere přízemí, bude do zeleně. 

Pro výrobní činnost budou určena čtyři podlaží, a to druhé, třetí, čtvrté a páté. První podlaží obsadí kartonáž, manipulace a skladování, rozvodny, výdej jídel a bufet s jídelnou a nástup zaměstnanců. V podzemním podlaží bude umístěna centrální strojovna s instalací pro celý objekt. Strojovny vzduchotechnických zařízení zprovozníme v šestém podlaží nad krajními částmi etážovek pro výrobu.  

Vzpomínaná "perovka", doplněná texty, jako bychom se dívali na axonometrii novostavby z budovy č. 31 (pouze fiktivně, dvojbudova 22-23 měla být vyšší).

Ing. Jiří Pešat: V etážových částech výrobních objektů je dosaženo maximálního rozsahu plošné výměry vzhledem k limitujícím faktorům požárních předpisů, t.zn. 81 x 27 m. V čele obou objektů umísťujeme nákladní výtahy a konstrukce svislých rozvodů vzduchotechnických zařízení.

      Ing. arch. Ivan Přikryl: U těchto objektů jsme volili konstrukční výšku výrobního podlaží 6,6 m vzhledem k novému systému přepravy materiálů, zatímco u spojovacích objektů výšku 3,3 m, což umožní zdvojnásobit podlaží, takže v těchto částech objektu bude deset etáží pro sociální, hygienické a další potřeby.

Jak bude vypadat budova zvenku?

Ing. arch. Ivan Přikryl: Samozřejmě, že jsme museli respektovat urbanistické zásady, brát v úvahu i konstrukční a vzhledové řešení okolních budov. Podélné fasády (jižní a severní) výrobních částí budov budou maximálně proskleny vodorovnými pásy oken. Obvodový plášť bude členěn po 3,3 m předsazenými lávkami, které mají sloužit z jižní strany jako slunolamy, jinak jako prvek umožňující údržbu a čistění ploch obvodového pláště.  

      Jiný charakter vykazují čelní plochy fasády (východní a západní), které vytvoří střídání vystupujících kubusů, nákladních výtahů a vertikálně vedených vzduchotechnických potrubí, mezi nimiž bude svým výrazným horizontálním členěním dominovat vložený objekt pomocných a obslužných zařízení. Na objektu nesmí chybět ani červená barva, takže navrhujeme využití obkladů z cihelných pásků, případně ve hmotě vybarvených obvodových panelů.

Bude mít tedy objekt světovou úroveň?

Ing. Vladimír Rektořík, CSc.: My jsme po zpracovateli projektu, t.zn. Centroprojektu, požadovali navrhnout výrobní objekt pro obuvnickou výrobu nově, moderně, s výhledem do posledního tisíciletí, čemuž by odpovídalo nejen nejnovější moderní technologické zařízení, ale zejména způsob manipulace s materiálem, mezietážová doprava s vyloučením namáhavé práce spojené s převážením reků přes celou polovinu výrobního podlaží. Tím odstraníme neuspořádané skladování na podlaží, které v současné době téměř znemožňuje pohyb po vymezených komunikacích. Vytvoří se též nové a příznivější pracovní prostředí. A to si myslím že se Centroprojektu podařilo.  

      Ing. Jiří Pešat: Při zpracování studie a projektového úkolu jsme vycházeli z mnohaletých zkušeností z projektování výrobních objektů pro obuvnickou výrobu v ČSSR o v zahraničí. Navrhovaná studie může být použitelná i pro jiná obdobná staveniště, např. pro stavbu v místě, kde stojí dnes budovy 24 a 25. Uvedené koncepci řešení odpovídá i obdobná konfigurace terénu.

Kolik se bude ročně v budově vyrábět párů?

      Ing. Vladimír Rektořík, CSc.: Předpokládá se 5 mil. 200 tis. párů, což činí polovinu současné produkce celého obuvnického závodu.

Jakými technologiemi a s jakým strojním a dalším zařízením se toto množství bude vyrábět?

      Ing. Milan Borský: Půjde především o obuv lepenou a vstřikovanou. Uvažujeme vesměs o novém strojním zařízení převážně od tuzemských dodavatelů a v odůvodněných případech i o dovozu strojů od již osvědčených zahraničních firem, jako jsou Fortuna, ISM, Pfaff, Adler, Desma a další. Uplatníme též aplikovanou kybernetiku, např. využitím programově řízených šicích strojů a manipulátorů v napínacím úseku, robotů u vstřikolisované obuvi a t.d.

Padla zde zmínka o mezidílenské dopravě. Jak ji chcete řešit, aby na dílnách nestály saně s bednami, reky a regály? Mnohde se nedá ani projít.

     Ing. Milan Borský: Přicházíme se zcela novým pojetím mezidílenské dopravy propojením všech technologických stupňů v horizontálním i vertikálním směru integrovaným dopravním systémem. Tento bude řízen počítačem a kromě automatisace toku materiálů splní i požadavky na zvýšení kvality organisace plánování a řízení výroby. Zcela vyloučíme pojízdné regály a palety z výrobních prostorů, materiál bude dodáván automaticky na pracoviště z chystacích a dispečerských místností v přepravkách systémem podvěsných dopravníků (pod stropem) a válečkových tratí podle předem naprogramovaného rozpisu denního plánu výroby.

Jak to bude s odsunem hotové obuvi?

      Ing. Milan Borský: Provozována bude kontinuálně po jednotlivých bednách. Denní plány hotové produkce budeme shromažďovat ve zvláštních skladech a odtud po kompletaci automaticky odesílat k odvádění. Odsun obuvi z budovy, ale i přísun potřebných polotovarů pro budovu vykonají nadúrovňové systémy pásových dopravníků a kladičkových tratí, vedené ve výšce pátého patra současných budov. To znamená, že jimi poputuje hotová obuv do skladu ve 34. budově (přes budovu 33), kartony do budovy 32 a polotovary z budovy 14 a 15.

Uspokojí nová budova komplex požadavků vyplývající z fyzických a psychických potřeb a nároků člověka v pracovním procesu? 

Ing. arch. Ivan Přikryl: Myslím, že ano. Ve spojovacích objektech budou osobní výtahy a paternostery, šatny, umývárny, odpočívárny, svačinárny, kuřárny, WC, sklady, kanceláře, údržba a t.d. I konstrukční řešení objektu vytvoří pocit menší stísněnosti a většího klidu. Svou roli zastane i maximální prosklení budovy.

        Ing. Milan Borský: Příznivěji na psychiku pracovníků bude působit samozřejmě i nová technika, organizace práce a její menší namáhavost, i když fysickou práci nejde prozatím úplně odstranit. Taková technologie ve výrobě obuvi ve světě neexistuje.

Kdy se začne a skončí s výstavbou?

Ing. Vladimír Rektořík, CSc.: Chtěli bychom započít v měsíci září v roce 1991 a skončit, t.zn. zahájit výrobu v únoru 1995. To znamená, že celá výstavba by měla trvat 42 měsíců. Dodavatelem stavby by se měly stát Průmyslové stavby Gottwaldov. Chtěl bych vyjádřit přesvědčení, že termíny jak zahájení, tak ukončení budou dodrženy v souladu s ujednáním obou ředitelů podniků.  

 Kolorovaný model novostavby, svým způsobem trochu potírající jednoznačnou dominanci "jednadvacítky" v dotyčném prostoru.

To znamená, že do zahájení mnoho času nezbývá, neboť je zapotřebí dokončit projektový úkol, pak úvodní projekt a prováděcí projekt, podle kterého se vlastně již staví.

Ing. Jiří Pešat: My jsme skončili práce na projektovém úkolu, kterému předcházela studie a mohu závazně prohlásit, že úvodní projekt i prováděcí projekt zpracujeme tak, jak nám stanoví zákonné předpisy, t.zn. 4 měsíce před zahájením stavby.

Ing. Vladimír Rektořík, CSc.: Chtěl bych ještě dodat, že je třeba vyřešit ve spolupráci s nadřízeným orgánem MP ČSR (Ministerstva průmyslu České socialistické republiky, pozn. C.) i otázku financování. Rozpočtové náklady stavby jsou značně vysoké; 736 milionů Kčs, a proto jednáme o poskytnutí dotace na výstavbu. Zajištění finančních prostředků je jednou z podmínek realizace stavby.