Kolem republiky
Sdělení č. 44, ročník 10, z 5. listopadu 1927, bez jazykových korektur od C.
V posledních dvou měsících byla vykonána jedním z našich závodních letadel L-Bati, které řídil tovární pilot p. Jindřich Brouček druhá část okružního letu kolem republiky. Je to trať Zlín, přes Bratislavu, Košice na Podkarpatskou Rus až do Rahové a zpět severním Slovenskem. Celkově ulétlo letadlo
Na trati bylo letadlo až na malé vyjímky nuceno přistávati na pastvištích, lukách a neoraných polích. Že někdy nebylo takové přistání právě pohodlné a nejbezpečnější, vyprávěl nám p. Brouček.
Jindřich Brouček a tovární letoun fy. Baťa v roce 1927 (na původním zlínském letišti - Hoškovské louce východně od Podvesné). Fotografie pravděpodobně Josef Vaňhara, který je možná i autorem tohoto článku.
Tak ku př. v Hustu (pravděpodobně Chustu na Podkarpatské Rusi, pozn. C.) jakmile naklonil letadlo k přistání, uviděl na louce, kde chtěl přistát sbíhati se velké množství lidí. Dokonce i koník se tam klidně pásl. Teprve po několikerém kroužení nad loukou pochopili lidé a uvolnili kus pole, kde letadlo přistálo. V Mukačevě zase právě uprostřed pastviny kde bylo vyhraženo místo pro přistání, stálo auto a sud s benzinem. Pilot musel přistáti v jiném směru, přičemž při vytáčení vjelo letadlo podvozkem do jámy a jedině malá rychlost, kterou letadlo v tom okamžiku mělo, zabránila, že se stroj nepostavil na hlavu aneb neurazil podvozek.
Příbuzný případ stal se též v Akna Slatině, kde louka byla naplněna lidmi, ještě když letadlo kroužilo nad ní. Nad Rahovem na cestě do Jasiny setkal se pilot ve výši
Prodejny a personál jejich před nimi poznával pilot tím, že hledal vždy nad městem typické Baťa. Poslední etapu cesty vykonal pilot přes Vysoké Tatry. V Žilině rozházel ještě poslední balík letáků načež zamířil přímo do Zlína.
Popsané rozhazování papíru (dnes ekologicky neprůchodné) bylo nutností v dobách, kdy roznášení letáků do soukromých schránek občanů (stejně ekologicky marnotratné) vhledem k nerozvinuté infrastruktuře nepřicházelo v úvahu.
Baťa na výstavě v Brně
(Pestrý týden 1929)
To, co Baťa ukazuje letos na výstavě moderního obchodu v Brně, překvapí jistě každého.
„Moderní obchodník klade na první místo službu, na druhé místo zisk. Je to cesta k bohatství jednotlivce a k blahobytu všech,“ napsal na svůj stánek. A nejenom napsal, dokazuje i skutkem. Ve stánku spatříte celý šik amerických čističů obuvi, kteří vám zdarma očistí boty. Je parné odpoledne, máte žízeň; je tu pamatováno ovšem na vaše osvěžení elektricky chlazenou vodou. V kabině vidíte lékaře a nápis „Lékařská poradna pro nohy“. Vedle pedikura pro dámy, zvlášť pro pány – všechno zdarma.
Venku upadl jedné dívce podpatek, ale sláva – Baťa má ve stánku rychlosprávkárnu. Dcerka se posadí, vezme do ruček noviny, přiskočí hbitý správkař, takový moderní švec, vymění střevíček za přezůvky a ještě se dcerka ani pořádně neohlédla a už je střevíček opět zdráv. Chce platit, ale nezbývá než zaplatit jen úsměvem.
Je tu postaráno i o zábavu. Koncertuje tu gramofon-orchestrion. Odpočinete si a chcete se podívat dále a tu u východu stojí umyvadlo s čistým ručníkem. Rozumí se, že vám umytí rukou přijde právě vhod. Při zahájení výstavy prohlížel si ministr obchodu p. inž. Novák stánek s velkým zájmem. I brněnská královna krásy si pospíšila a pedikér jí ošetřil nožku. Návštěvníci výstavy jistě použijí Baťovy služby a podívají se také na jeho závody do Zlína.
------------------------------------------------------
NA SVĚTOVÉ VÝSTAVĚ V PAŘÍŽI (1937) |
kapsa bude průběžně krmena |
Dům vkusu a vybrané elegance
(Pestrý týden 6. března 1937; Moda-domácnost-zájmy ženy)
Procházíme-li kolem bohatě vyzdobených výkladních skříní pražského centra, které se svou úpravností a účelností mohou rovnati všem jiným velkoměstům, neuvědomujeme si vždy, jaký ruch a život ovládá právě tato střediska nabídky a prodeje. Zde se neodehrává jen výměna zboží za peníze, zde je celý obchod ovládán duchem příjemného styku kupujících s prodávajícími, kteří se snaží upoutati své zákazníky nejen milým a přívětivým chováním, ale také veškerým pohodlím, vkusným zařízením, hudbou, příležitostí k odpočinutí po namáhavé chůzi ulicemi a občerstvením.
Celkový pohled do americké etáže, která je vzornou ukázkou moderního řešení obchodní místnosti pro náročné dámy.
Vzorem těchto rozsáhlých obchodních domů je Baťův Dům služby na Václavském náměstí. Pohodlné zdviže vás dopraví do všech etáží, ve kterých je prodej rozdělen podle druhu obuvi.
Módní přehlídka luxusní obuvi v americké etáži Baťova domu služby na Václavském náměstí v Praze je pořádána každý čtvrtek odpoledne.
Největší pozornost však zaslouží nově zařízená americká etáž, z níž přinášíme tyto snímky. Pohodlná křesla volně rozestavená, vkusná úprava místnosti, hudba a vystavené luxusní střevíčky vám připomínají spíše společenský salon a nikoliv obchodní místnost. Zde nalezne i náročná dáma zalíbení jak v krásných modelech amerických střevíčků, tak i v pozorné a ochotné obsluze prodavaček, oblečených v šedých anglických kostymech.
Zdánlivý mumraj na módní přehlídce - dámy neprohlížejí boty na cizích nohou, dostávají je přímo na stůl; k disposici mají u každého stolu dva prodavače.
Ale i ostatní etáže, kde od dětských hraček a nejmenších druhů botiček až po vybrané druhy pohodlné obuvi naleznete vše, co souvisí s péčí o nohu, jako pedikura, spravování spuštěných oček, praní punčoch, čištění obuvi, opravy a t.d. – jsou vybaveny prostorně a přehledně.
Překvapuje vás, že vedoucí tohoto domu nezapomněl ani na vyložení všech žurnálů k kabinách pro pedikuru a v buffetu, ani na informování příchozích o cestě šéfa závodů J.A. Bati, jejíž postup zde možno sledovat na dvou velkých mapách světa.
-tr-
--------------------------------------------------
Výstava stavebnictví
A ještě jedno srovnání se zde nabízí. Kam si šli designéři městského stylu (nového) Zlína pro inspiraci? Když vidím písmo, použité na výstavě.....
Konkrétněji k nahoře umístěné fotografii - snímek se jmenoval "Na sto procent" a jednalo se o snímek, presentující služby firmy Baťa. Karel Höger ve zlínských atelierech pod vedením Otakara Vávry ztvárnil roli snaživého prodavače. Psal se rok 1938, Högerovi bylo 29 let a Inka Zemánková dlela ve Zlíně na turné s orchestrem Bobka Bryena.
Původní Baťovi orthopedi by radost z takovéto obuvi určitě nesdíleli ....