Jdi na obsah Jdi na menu
 


nová tržnice


BUDE SE JMENOVAT  ABS

 

 

Zlínské noviny 1993, autor neznámý

Pavel Novák, Zlínská architektura 1950 - 2000

 

 

Když městské orgány rozhodnuly, že k 1. lednu 1993 zruší tržiště na parkovací ploše pod Ryem, bylo nám to všem trochu líto – prodávajícím i kupujícím. Pravda, nešlo o prodej hodný konce XX. století, ani našeho modernistického města. Měl však neopakovatelný kolorit, rozmanitost a hlavně zajímavé ceny zboží. Všechno představovalo pro zákazníky určitou hodnotu a co si budeme povídat – tento prodej má nějakou tradici a zřejmě se hned tak nevytratí z našeho života.

Před městským zastupitelstvem tak vyvstal problém, čím zrušené tržiště nahradit. Naštěstí je ve Zlíně dost podnikavých a erudovaných lidí, kteří dovedou pochopitelný komerční zájem sladit s potřebami města, jeho obyvatel i návštěvníků. A tak se zrodilo i nové zlínské středisko – tržnice a herna ABS Zlín.

ABS, společnost s ručením omezeným, Zlín, představuje totiž firmu, která vznikla současně s nápadem, jak urbanisticky, technicky i ekonomicky využít místo, které je přímo předurčeno sloužit široké veřejnosti. Ve Zlíně je velmi blízko od myšlenky k činu, a tak se firma ABS, spol. s r.o., ujala tohoto nelehkého úkolu jako investor i pozdější provozovatel této nové zlínské ABS – tržnice a herny*) .

Architektonické pojetí vyřešil autor řady zajímavých objektů a urbanistických úloh, zlínský architekt Jiří Gebrian.

Stavba se rozkládá na místě, kolem kterého jsme určitě prošli tisíckrát, ale které nám pro zdánlivou všednost nic neříká: jde o objekt bývalé celnice a ČSAD, mezi tř. T. Bati a prostorem před „kanadskou pivnicí“. Poloha objektu mezi Svitem, podchodem, přestupní stanicí MHD, nádražím ČSD i ČSAD a vlastně křižovatkou hlavních pěších cest představuje mimořádnou urbanistickou i komerční hodnotu. Právě proto dostalo při vstupním jednání na radnici přednost provizorní využití místa do doby, než bude připraveno definitivní řešení a vytvořeny technické i ekonomické předpoklady pro jeho uskutečnění.

 

Obrazek

První zdravotní zařízení Baťových závodů z roku 1924 – bud. č. 1 - pamětníci dům znají spíše jako celnici, před definitivním zbouráním počátkem devadesátých let zde měla kanceláře a šatny stavební část opravářského závodu o.p. Svit. Foto z let šedesátých.

 

Řešení objektu nové ABS tržnice a herny vychází z jeho komerční funkce, že snahy sloužit prodávajícím i zákazníkům. Východní vstup tvoří součást upraveného současného schodiště od nádraží ČSAD na tř. T. Bati, severní vstup od kanadské pivnice bude bezbariérový. Jižní vstup vede z pěší zóny před hlavní svitovskou branou přes současnou cihlovou zeď u zastávky na tř. T. Bati.

Obrazek


Zásadní úvaze muselo předcházet několikeré statické posuzování. Z něho vyplynulo, že bývalá budova ČSAD musí ustoupit novému záměru. V objektu, který různými úpravami a sanacemi a novou výstavbou vznikne, budou soustředěny prodejní kiosky. Vznikne tak svého druhu tržiště nebo tržnice. Počítá se s 44 samostatnými prodejními prostory. Každý z nich bude mít plochu asi 12 a 8 m2, výlohu a uzamykatelný vstup. V nové tržnici najdou zákazníci a návštěvníci i minibar.

V objektu herny lze použít hygienické zařízení včetně WC pro handicapované občany. Obě budovy navzájem propojí vstupy a schodiště. Nově postavená budova – rondel – je řešena jako atriový objekt.

Architektonický výraz stavby navazuje na zlínskou tradici – co nejméně druhů povrchových materiálů, základní geometrické tvary. Respektuje architekturu průmyslového prostředí.

Obrazek


Tržnici a hernu ABS bude realizovat firma STASS a.s.. Rovněž projektová dokumentace byla svěřena této firmě. Zajímavě se jeví lhůty výstavby: firma ABS spol. s .r.o. ve spolupráci s řadou subdodavatelů zahájila stavební práce v březnu 1993 a zábavní centrum (hernu) chce otevřít již v květnu. Celý objekt tržnice budeme moci navštěvovat od října letošního roku. Teď jen zúčastněným přejme, aby jim jejich plány vyšly.


Pro případné zájemce o pronajmutí prodejních kiosků uvádíme kontakt na firmu ABS spol. s r.o.: Gahurova ulice (přímo stavba), Antonín Otépka, tel. 511, kl. 2191  

 

--------------------------

 

Tolik předpoklad, uveřejněný roku 1993 (dnes by uvedená stať stála za hranicí reklamního článku). Podívejme se blíže na výsledek „nelehkého úkolu“ provozování tržnice a herny.

Vlastní objekt dokončili až v roce 1995, přičemž kutat pod budovou č. 1 začala (tehdy stavební část opravářského závodu, posléze divise stavební st.p. – a.s. Svit, nakonec STASS a.s., což rozvedeno původně znamená Stavební akciová společnost Svit ....) již v roce 1992. Vznikly dvě budovy (tři, ale o tom později) – západní obdélníková tříetážová s využitím starší stavby (proto to avizované brzké otevření herny) o rozměrech 17,5 x 14,5 metru s hernou a barem v přízemí. Další dvě podlaží tvoří disposiční pětitrakt s mnohokráte zmíněnými prodejními kiosky, střeše dominuje průběžný světlík, který zajišťuje přirozené denní světlo.

Z této budovy – a navíc venkovního vstupu na východní straně – je přístupná druhá část objektu, východní dvoupodlažní stavba oválného půdorysu. Ta má již pouze částečně krytou galerii a nevytápěná prodejní místa.

Oba objekty tvoří duo „vícevaječných“ dvojčat, světících jednotnost vzhledu ve zlínském stylu pouze co do povrchových materiálů, ocelových konstrukcí světlíků a oken natřených ostře červenou barvou. Nezapomeňme ještě na vzájemná schodišťová propojení (oválná galerie je přístupná ze tří stran).

Oproti původnímu úmyslu lze zaznamenat jistou výraznou změnu. Východně od objektů nové tržnice (mezi bývalým Ryem a ABS) vyrostla bizarní zděná stavbička dnes již zaniklé Foresbanky, která vyznává styl nové tržnice a víceméně se k ní hlásí. Jak tento počinek rezonuje s původními záměry - dočasné existence tržiště - těžko říci. Do kuloárů nevidíme, náměstek uvedeného peněžního domu se po propuštění z vyšetřovací vazby stal tajemníkem magistrátu.

A pak – ať už je vcelku lehounká a vzdušná stavba, posazená přímo do centra, přínosem či nikoliv, vše vybudované zůstává skryto za rozlézajícím se morem velkoplošných reklam, kterými se podařilo oba objekty opravdu vydatně oplácat. Škoda, že už se asi nikdy nedozvíme, jak mohlo vypadat slibované „definitivní řešení“ prostoru. Z dnešního hlediska zaniklého obuvnického průmyslu je to nepodstatné. 

Obrazek


 

*)

Obchodní společnost ABS spol. s r.o. najdeme dodnes pod IČO 4697 8780. Vznikla 12. ledna 1993 a mezi jejími podílníky můžeme najít jména známá jak z totalitní minulosti, tak divokých let devadesátých až současnosti (Vojáček, Duchtík).

Základní kapitál společnosti činil původně 2 349 tis. Kč – Svit a.s. se na něm podílel 79 tisíci korunami, STASS a.s. 860 tis. korunami. Samozřejmě nepeněžitých vkladů, věčně zadlužené akciovky nebyly schopny sehnat více nežli papír s ověřeným odhadem vloženého majetku. Z fyzických společníků nikdo nesplatil více jak polovinu vkladu.

Po roce 2000 se situace změnila – základní kapitál byl „shozen“ na reálných 260 tis. Kč. Především zmizely zničený Svit a nejistá STASS (podíl převzal ing. Vojáček). 

Co se týká hospodářských výsledků společnosti, netřeba je komentovat. Účetně se dá vytvořit leccos a o skutečném zdraví firmy bychom mohli pouze spekulovat.