Vinárna U Slunce

(-ou- ; Zlínské noviny 1991)

Předmluva

Je to zvláštní pocit, psát o „Sluníčku“ a potom je vsunout do bloku „starý Zlín“. Vinárnu pamatuje většina dnešních obyvatel Zlína a pokud v ní občas nehostovali, určitě by uměli určit dům, ve kterém fungovala. Přesněji – svedli by na ten objekt ukázat do roku 2006. Tehdy už ale restaurační podnik více než deset let neexistoval.

Co nedokázaly nejrůznější politické nepřízně režimů, provedly peníze. V devadesátých letech se prostory vinárny transformovaly v bankovní pobočku. Na závěr vší peripetie objekt smetla výstavba „Zlatého jablka“. Začtěme se do článku z roku 1991, kdy zde existoval jiný stát (jehož vlajku dodnes používáme) a většina obyvatelstva podvědomě věřila v návrat prvorepublikových tradic a prosperity.

 C.

Pohostinský podnik v domě č.p. 175 na Masarykově náměstí naproti radnice má už téměř stoletou tradici. V devadesátých letech XIX. století tu v přízemí fungoval zájezdní hostinec rodiny Směšných „U slunce“ s prostorným vjezdem, výčepem a sálem. V tomto sále o trhových dnech formani i přespávali.

V prvním patře se v té době bydlelo. V jednom z bytů žil školní inspektor pan Šoupal, který byl vrstevníkem a přítelem tehdejšího poslance za Moravu ve sněmovně ve Vídni, pozdějšího prvního presidenta Československé republiky Tomáše Garrigua Masaryka. Při svých poslaneckých dnech ve Zlíně T. Masaryk  u svých přátel v tomto domě také přespával.

Jak se měnila doba, vyvíjel se i ráz pohostinství, majitelé podniku zestárli. V polovině dvacátých let předali firmu své nejmladší dceři Marii. Ostatní její sourozenci v tom období (byli o hodně starší) měli již zajištěnu existenci. Marie od svých dětských let v hostinci rodičům pomáhala, po všech stránkách se o ně starala a představovala záruku jejich klidného stáří v podmínkách, ve kterých neexistovalo starobní pojištění.

Marie Pavelcová, nejmladší dcera, zpočátku se svým mužem, brzy však jako vdova podnik zmodernizovala a vedla jej jako solidní restauraci s několika hostinskými pokoji. V té době zde při svém pobytu ve Zlíně nocoval známý cestovatel F. A. Elstner, hostem se stal například i známý divadelní a filmový herec a režisér, ředitel divadla Oldřich Nový a herečka Hana Vítová.

A historie se v jistém smyslu znovu opakovala. Ze tří dětí první dědičky pohostinství starší dcera a syn měli odlišné zájmy a zvolili si jiná povolání. Na pomoc matce přistoupila opět nejmladší dcerka, která v podniku mnoho let pracovala. Proto jí majitelka nemovitost odkázala. Doba ale předvedla jeden ze svých podrazů, dům i s restaurací přešel bezplatně do socialistického vlastnictví.

Dnes, po více jak třiceti letech, přebírá skutečná majitelka Marie Kočendová nemovitost s vinárnou „U slunce“ (samozřejmě i se značným závazkem za zařízení a zásoby) znovu do správy své a svých dětí. Je tedy podnik po dlouhém období zase v majetku už třetí generace původních majitelů, a protože čas utíká, není daleko éra, kdy jej bude spravovat generace čtvrtá. A protože název „U Slunce“ se stal tradičním, ponechává jej staronová majitelka nynější vinárně a bude se se svými spolupracovníky starat, aby tam v budoucnu všichni našli příjemné prostředí a dobré služby ke své naprosté spokojenosti.

Poloha podniku na náměstí  proti radnici je ve městě velice příznivá a snaha uspokojit všechny své hosty se jistě stane nejlepším doporučením pro jeho návštěvníky. Už i proto, že majitelé pohotově rozšířili nabídku o nedělní provoz. Vinárna „U slunce“ představuje a bude představovat podnik se stoletou tradicí i s moderními formami služeb.