Boj o zlínskou radnici

(zlínská politická přetlačovaná v letech 1908 - 1946)

Baťovskou stezkou

V roce 1927  se konaly další volby do obecního zastupitelstva. /Malý/ Zlín tehdy disponoval již 15 010 přihlášenými obyvateli, baťovci mohli s naprostým klidem předložit vyúčtování období 1923-27.

Předložená visitka stačila. Dobrá správa obce trčela do všech stran. Tomáš Baťa proto vyhlásil nové heslo: „Více důvěry“, která v politice znamenala více hlasů a více mandátů, Proč?

Zopakujme si zlomky hodnocení, které zaznělo na veřejné schůzi dne 9. října 1927:

„.... polovice předešlého období byla promrhána hádkami a zmařenými schůzemi obecního zastupitelstva ....

.... oposici připadl náměstek, protože jste zvolili 11 oposičních členů ....

.... oposice si zvolila takového náměstka, který nám co nejvíce překážel ....

.... teprve když zvolíte 20 mých přátel, umožníte, aby mne za mé nepřítomnosti mohl zastupovati I. náměstek, který chce nám pomáhati ....“  ⁹⁴⁾

Převedeno – Tomáš Baťa požaduje dvoutřetinovou majoritu ve třicetičlenném zastupitelstvu. Současně nenápadně sděluje, že na sezení na radnici nemá příliš času. Pomiňme dnešní mnohoobročníky (jakákoliv funkce, ochucená senátním postem, s přidanou hodnotou účasti v zastupitelstvech), podílel se na vytváření hodnot. Všimněme si požadavku „20 přátel“.

Baťa v novém volebním období nehodlal pečovat pouze o blaho města (např. vybudování obecné školy na Pasekách), pozornost napřel do širšího regionu, ze kterého pocházelo značné procento jeho spolupracovníků. Tito použili ve svých obcích osvědčené zlínské taktiky – sestavili vlastní kandidátky, popř. se spojili s některou spolupracující politickou stranou. Počátkem třicátých let bylo možné konstatovat, že baťovci ovládli většinu zastupitelstev v oblasti. Tím otevírali dveře dalšímu zvelebování, industrialisaci a v jisté míře prosperitě místních živnostníků.

 Stejně tak – setrváme-li na počátku třicátých let – si baťovci podmanili všechny zlínské místní organisace politických stran (mimo komunistické, jak jistě čtenář pochopil z předchozí kapitoly). Bylo jich nejvíce, přičtěme největší sponsoring ..... V partajních skupinách se tak prosadila baťovská industriální a výchovná politika; proto se v pojednání jejich činností blíže nezabýváme.

Opanování místních organisací politických stran přineslo možnost podřídit společné práci orgány okresního zastupitelstva. Okresní četnické velitelství a státní aparát začaly být víceméně nápomocny (při současném dodržování zákonů) směřování firmy.

Co vše se podařilo, navzdory stranickým třenicím, uskutečnit ve městě Zlíně, probírají spousty kapitol na tomto webu. V souhrnu lze konstatovat, že volební výsledek nebyl zadarmo, souboj s komunisty se neobešel bez „modřin, šrámů a dehonestací“. Baťova politika vysokých výdělků, slušného bydlení, čistého životního prostředí, zdravotnictví a školství ale působila mnohem silněji nežli snění komunistů o beztřídní společnosti a propagace blahobytného žití po sovětském způsobu.

Občané byli v kampani veřejně dotázáni, co by chtěli na městské správě upravit. Mnozí se veřejných schůzí neúčastnili a tak je Tomáš Baťa oslovil dotazníkem, který začínal provoláním:

Geniální tah volební kampaně! Baťovcům se vrátil stoh odpovědí, náznaků realisací a stesků, na který se mohli zaměřit. Řešit např.:

-          pořízení vodovodu s dobrou pitnou vodou ⁹⁵⁾                           (G. Tlustáková)

-          pitnou vodu do družstva Domov /Čepkov/                              (B. Fimbinger)

-          dopravu potravin na Paseky                                                   (L. Valentová)

-          pobídku k nastolení progresivního školství             (podepsáno 26 učitelů)

-          poděkování za zřízení vodovodu na Dolním náměstí (Trávník) ( 25 podpisů) ⁹⁶⁾

S cílem, za kterým by chtěl ve spolupráci s nimi jít, seznámil Tomáš Baťa voliče 3. září 1937. Učinil tak statí v továrním „Sdělení“ nazvanou „Velký Zlín“. Koncepce reagovala na dotazníkovou akci a obsahovala i jednu přesahovou perličku – vybudování parků (dnes sad Svobody a sad Komenského) na pozemcích, které patřily majiteli zámku Hauptovi.

„Velký Zlín“ – padesátitisícové zdravé město – představoval metu, jejíhož naplnění (1938) se iniciátor nedožil.

Baťa neopomíjel ani dominantní prvek obecní politiky – drobnou konkrétní práci a dosahování reálných cílů v rámci jednoho období. Předložil voličům konkrétní volební program:

Výsledky voleb odpověděly:

Baťovci získaných 5/6 mandátů umožnilo vykročit do kraje a do světa. Znamenalo také spoustu další práce. Následovalo poděkování voličům a praktické skutky.

⁹³⁾   Jak rostl Zlín – Naše volby 1923 – 1927

⁹⁴⁾   Jak rostl Zlín – Naše volby 1923 – 1927

⁹⁵⁾   Dostatek vody, včetně pitné, představoval chronický problém, vyřešený až roku 1938 stavbou Fryštácké přehrady. Byl to také jeden z důvodů zakládání satelitních „Zlínů“ v Československu.

⁹⁶⁾  Jak rostl Zlín – Naše volby 1923 – 1927