Boj o zlínskou radnici
(zlínská politická přetlačovaná v letech 1908 - 1946)
|
kapitola IV. |
|
politický boj 1924 - 1944 část 4. – Baťovskou stezkou - 1931 |
|
Věková skladba populace v roce 1930 podle pětiletých věkových skupin (udáno v ‰) |
||||||
|---|---|---|---|---|---|---|
|
Věková kategorie |
Muži | Ženy | Celkem | |||
|
a.p. |
‰ |
a.p. |
‰ |
a.p. | ‰ | |
|
O - 4 roky |
225 | 43,5 | 207 | 40,0 | 432 | 83,6 |
| 5 - 9 let | 163 | 31,5 | 117 | 22,6 | 280 | 54,2 |
| 10 - 14 let | 73 | 14,1 | 74 | 14,3 | 147 | 28,4 |
| 15 - 19 let | 496 | 96,0 | 860 | 166,4 | 1 356 | 262,3 |
| 20 - 24 let | 536 | 103,7 | 543 | 105,0 | 1 079 | 208,7 |
| 25 - 29 let | 504 | 97,5 | 252 | 48,8 | 756 | 146,3 |
| 30 - 34 let | 255 | 49,3 | 170 | 32,9 | 425 | 82,2 |
| 35 - 39 let | 125 | 24,2 | 77 | 14,9 | 202 | 39,1 |
| 40 - 44 let | 63 | 12,2 | 37 | 7,2 | 100 | 19,3 |
| 45 - 49 let | 58 | 11,2 | 51 | 9,9 | 109 | 21,1 |
| 50 - 54 let | 37 | 7,2 | 38 | 7,4 | 75 | 14,5 |
| 55 - 59 let | 26 | 5,0 | 29 | 5,6 | 55 | 10,6 |
| 60 - 64 let | 21 | 4,1 | 30 | 5,8 | 51 | 9,9 |
| 65 - 69 let | 21 | 4,1 | 15 | 2,9 | 36 | 7,0 |
| 70 - 74 let | 9 | 1,7 | 21 | 4,1 | 30 | 5,8 |
| 75 - 79 let | 6 | 1,2 | 10 | 1,9 | 16 | 3,1 |
| 80 a více let | 2 | 0,4 | 9 | 1,7 | 11 | 2,1 |
| neuvedeno | 3 | 0,6 | 6 | 1,2 | 9 | 1,7 |
| Σ | 2 623 | 507,4 | 2 546 | 492,6 | 5 169 | 1 000,0 |
| Zdroje: sčítací operáty 1930 Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole, tab. č. 14 |
||||||
|
Sdělení č. 43 a ze 28. října 1929 |
Roku 1931 by se mohlo zdát, že ve městě, které se chlubilo 23 943 registrovanými (to neznamená přítomnými) obyvateli, si kandidáti baťovců mohou spokojeně mnout ruce, houpat se po práci v křeslech a nebrat na správu obce zřetel.
Omyl. Do Československa všemi hraničními přechody prosakovala Velká hospodářská krise (nejtvrdší pád zažila republika v letech 1932-33), tlak hospodářské expanse na kapacity města a jeho infrastrukturní možnosti stoupal, přinejlepším stagnoval.
V uplynulém volebním období se Tomáš Baťa do podvědomí Čechoslováků zapsal především dvěma plány: na zdokonalení železniční páteře napříč Československem, o kterém zde již bylo pojednáno, a návrhem řešení nevyhovujícího stavu silničních komunikací, který brzdil rozvoj jeho obchodů. Vždyť i kvůli tomu se původně zrodilo zlínské letectví ....
Baťova hospodářská úvaha (1928) doporučovala věnovat na silniční práce 10 miliard Kč za deset let – republika doposud operovala s cifrou dvě miliardy.
Na Moravě platí pořekadlo, že cesta se vždycky kroutí podle starostova pole, a tak Tomáš Baťa označil: „ .... narovnání našich silnic za .... velikou práci, která očekává pokolení, .... protože dnes rozhazujeme nejdražší majetek – čas – na nesčíslných zatáčkách i v rovinatých krajích a ohrožujeme na nich neustále život i majetek ....“. 97)
Sedět se založenýma rukama a pokojně čekat, co zemské, popř. celorepublikové orgány učiní? Nebaťovské. Jedenáct dní před volbami Josef Vaňhara připomenul:
|
Baťovy závody ve službě automobilistů |
|
Vzorné vyznačení automobilových tratí ze Zlína do všech význačných míst na Moravě. |
|
Kdo jel v poslední době autem ze Zlína do Přerova, povšiml si jistě řady nových automobilových a výstražných značek a informativních tabulí, jimiž je bezvadně vyznačena celá autotrať mezi oběma městy. Značkování silnice prostřednictvím autoklubu provádí se na náklad Baťových závodů, přesně podle nových mezinárodních značek, schválených mezinárodním automobilovým sdružením a přijatých všemi evropskými státy. Po vzoru silnice do Přerova dojde též k vyznačení autotrati ze Zlína do Brna, ze Zlína do Luhačovic a dále pak ještě do sedmi významných míst v zemi moravskoslezské (Mor. Ostravy, Opavy a j.). Na tratích do Brna a Luhačovic se již se stavěním značek započalo. V. 98) |
Dominantní úloha Tomáše Bati v procesu budování silniční sítě na Zlínsku ponoukla poslance V. Mikulíčka k jednomu z mnoha obvinění – z defraudace štěrku. Soud rozhodnul, že jde o pomluvu a pachatel vše odvolal prohlášením. Posléze přehnízdil do Senátu, kde získal vyšší imunitu a celý projev radostně zopakoval.
Ve Zlíně 1931 bydleli král obuvi, jeho spolupracovníci i ostatní občané .... ve dvou městech. Krásném, slunném, baťovském a stísněném, kostrbatém, s křivými domky z vepřovic a přeplněným hřbitovem. Čekali střet těchto dvou světů. Souboj okořeněný prodejem bývalého zlínského panství fě. 
(1929) a nikdy nekončícím závodem expanse průmyslu s nedostačující infrastrukturou a bytovou kapacitou.
Den D měl nastat 27. září 1931. Počet P znamenal číslo 42. Na tolik osob se rozrostlo zastupitelstvo Zlína. Baťovci v minulém kole získali 82,4 % hlasů; mohlo by se zdát riskantní usilovat při rozšířeném kvóru o výrazně nadpoloviční většinu. Ale Tomáš Baťa si věřil. Viditelné výsledky jeho práce hovořily jasnou řečí, navíc – dodejme pro úplnost – přírůstek obyvatel v uplynulých letech představovali hlavně baťovci a jejich rodinní příslušníci.
Kandidátka č. 1 – baťovci – neponechala vrtkavým náladám obyvatelstva nic napospas. Rekapitulovala, plánovala, odhalovala. Byla předložena dlouhá podrobná hlášení, oplývající statistikami a do časových úseků seřazenými absolutními čísly. Současně mohl volič v rukou držet podrobný pracovní program na léta 1931-35. A odhalení skoro bulvární .... už tu bylo, pouze si je připomeneme v nových souvislostech.
Vyúčtování období 1927-31 předkládal jak Tomáš Baťa osobně, tak i Antonín Cekota a Josef Vaňhara. Filosofie batismu jim přikazovala:
„.... je třeba, aby bylo povinností odstupujících obecních zastupitelstev předkládati občanům čtyřleté vyúčtování ze své správy. Zastupitelstvo města Zlína z iniciativy svého starosty Tomáše Batě předkládá toto vyúčtování již podruhé dobrovolně .... a pro obce okresu zlínského sestavily pro své občany podrobné zúčtování rovněž. Bylo by velkým prospěchem pro celou republiku, kdyby povinnost tohoto súčtování stala se všeobecnou a zákonem.“ 99)
Buďme upřímní – nic čtivého nenásledovalo. Tabulky čerpání a zdrojů prostředků obecního hospodaření. Jako před čtyřmi lety oblíbené sloupce (visuál zůstal neměnný) výdajů na potřeby města – srovnání komunistické radnice 1919-23 a baťovské 1927-31.
Ukončuje trocha baťoviny:
„Nároků na státní příspěvek z vyrovnávacího fondu jsme se zřekli, protože chceme býti příkladem obce, která si vybuduje veškeré potřeby pro své obyvatelstvo vlastní silou a vlastními prostředky.“ 100)
Nenáviděná živnostenská strana – zrádci z roku 1923 – nesměla být opomenuta. Zlíňané dostali do rukou velmi podrobně členěný přehled nárůstu jednotlivých živností v obci. Výchozím datem bylo strategicky vybráno 1893, rok před založením fy. Baťa. Vše doplněno ideovým školením, proč se z živnostníků stávají továrníci a kdo je dokázal převychovat.
|
REGULACE DŘEVNICE
"Stejně jako Nil rozvodňovala se Dřevnice každého roku z jara a způsobovala někdy zátopy širokého okolí. Jenže zátopy Dřevnice byly spíše ničivé než životodárné."
Regulaci řeky prováděli dle nejakutnější potřeby:
Na výše popsaných činnostech se podílelo asi 200 až 300 lidí.
Stloukal Karel: Historie mého života/Gottwaldovsko od minulosti k současnosti; sv. 9-1987, str. 7-44 Zdroj: Ondřej Ševeček, Zrození Baťovy průmyslové metropole |
Tomáš Baťa ve stati „Otázka živnostenská“ sám sebe označil za živnostníka – úspěšného, jelikož se dokázal učit u lepších. Jeho nepřáteli se tak stali ti, co nenáviděli prosperitu jiných, stejně jako celá živnostenská strana, která takovýto negativismus šířila.
V uplynulém volebním období bylo možné najít i kladný příklad prolnutí zájmů různých skupin obyvatelstva – spolupráci se zemědělci. Představitelé města na veřejných schůzích v sálech prvního obchodního domu vyslyšeli „lokální tržní“ potíže a zrušili poplatky z míst na trhu. Ne kvůli tomu, aby malorolník nebo řemeslník ušetřil pár desetikorun, ale pro blahodárnost konkurence. 101)
Celou sérií rekapitulací čtenáře v jednotlivých číslech „Sdělení“ zaplavoval Josef Vaňhara. Coby fotograf, novinář a organisátor měl ke statistikám daleko, účetní považoval za mentálně deformované. Z jeho článků vystoupil genius loci vysokého životního standardu červeného města v zeleni, zaplaveného sluncem a optimismem. Probral výstavbu a úpravu komunikací, regulaci vodních toků, zabezpečování dostatku pitné vody.
Zakončil vzděláváním – Masarykovými školami z let 1927-28, vzpomenul obecnou školu na Zálešné, budovanou školu na Letné a právě se rodící živnostenské školy. 102)
Správně vycítil růstový potenciál středního a učňovského školství – živnostenského, samozřejmě B.Š.P. se svým „průmyslovým dorostem“. 103) Zemědělské mládeži nabízel Zlín Lidovou hospodářskou školu. Jednalo se o pojednání volební, takže:
„.... vyžádá si zlínské školství celé samostatné školní čtvrti .... Masarykovy a živnostenské školy nad městskými sady jsou prvními budovami tohoto příštího školního města uprostřed zahrad .... před tímto obrovským úkolem .... ustupují veškeré politikaření a pletichy do pozadí.
Na to všechno nutno myslet právě nyní, kdy volby jsou přede dveřmi a kdy všemu občanstvu našeho města naskýtá se po čtyřech letech jedinečná příležitost přispěti manifestační většinou k uskutečnění tohoto velkého cíle.“ 104)
Dosti čísel – koho pudí hlubší zájem, lehounce se jich v dnešní době dopídí. Pracovní program pro roky 1931-35 byl charismatický, obsáhlý a .... nereálný. Jako by ani krise nebylo.
Jak viděl Tomáš Baťa rok před svou smrtí Zlín? Především zahrnul nejen město, ale i okolní obce, které měly v případě úspěchu spadnout do zóny „Velkého Zlína“. Ještě dále, více, rychleji .... Celý pracovní program uveřejňujeme tak, jak jej baťovci vytvořili a předložili voličům (volební program baťovců nazýval se „pracovním“, jelikož neměl za úkol voliče nalákat, ale popsat, co bude vykonáno).
|
Náš nový pracovní program r. 1931 - 1935 |
|
Tomáš Baťa |
|
V minulých volbách věnovali jste mně a mým přátelům tolik důvěry, že jsme mohli položiti zároveň s Vámi široké základy pro velké město Zlín, v němž bydleti bylo by ctí a potěšením. V příštích 4 letech chceme dosáhnouti cíle, který jsme si stanovili, a to Velkého Zlína s 50.000 šťastnými a zdravými obyvateli. Nebylo by těžké vybudovati město o 50.000 obyvatelích, namačkaných do kasárenských činžáků bez ohledu na to, jak žijí jejich ženy a děti a jakou příležitost k výdělku v něm nacházejí jeho mužové. Naším cílem jest však zahradní město, plné slunka, vody, občerstvující zeleně a čistoty, město nejvyšších mezd, kvetoucích živností, obchodů a řemesel, město s nejlepšími školami. Naší ctižádostí je osvoboditi všechny naše ženy od posledních zbytků domácí dřiny a pomoci jim vybudovati domov, který by byl jejich pýchou. Proto stavíme svůj nynější program na širokou základnu. Proto potřebujeme největší Vaši důvěru, abychom zároveň s Vámi mohli toto veliké dílo rozvinouti a dokončiti. Nikdy nepozná náš Zlín bídy a ponížení, když dovedeme býti věrni sobě, své práci a svému městu. Naše práce bude nadále vítězně pronikati do celého světa, protože ani největší hospodářské krise a útoky nepřátel nezadrží lidi silné a sjednocené vůle, odhodlané budovat lepší život všem. |
|
Hospodářský program města zlína pro volební období 1931 - 1935 |
|
Hospodářský program, který zde uveřejňujeme, je sice rozsáhlý, ale přece se mohlo státi, že při jeho sestavování bylo něco zapomenuto. Obracíme se proto na veškeré obyvatelstvo našeho města, aby se činně zúčastnilo positivní kritiky tohoto našeho pracovního programu a aby nám zejména poradilo, v čem ho máme zdokonaliti. Usilujeme o to, aby naše obec byla dokonalou obcí. Dokonalost se však skládá z tisíce maličkostí. Napište nám proto jak své mínění, tak své zkušenosti nebo návrhy, jak a v čem tento náš program zlepšiti. Volební skupina zaměstnanců fy Baťa.
I. HLAVNÍ POTŘEBY 1. Zřízení Okresního úřadu, berní správy, kontrolního-důchodkového úřadu, katastrálního měřičského úřadu a pořízení potřebných budov pro úřadovny. 2. Spojení okolních obcí ve Velký Zlín a budování nutných zařízení a cest ve sloučených obcích. 3. Zaměření celého kraje Velkého Zlína. 4. Triangulace celého kraje. 5. Zhotovení zastavovacích plánů od obce Příluky po Otrokovice včetně Kostelce a Mladcové. 6. Dojednání koupě revíru Štípa a Dolní Ves z panství lukovského pro Zlín a sdružené obce a předání k užívání veřejnosti, jednak co místo k zotavení, jednak k získání vody.
II. VODNÍ STAVBY 1. Regulace řeky Dřevnice od Prštného až po vtok do Moravy. 2. Regulace Januštice až po přehradu u Fryštáku. 3. Stavba údolní přehrady u Fryštáku. 4. Stavba přehrady Slušovické. 5. Dokončení stavby přehrady na Kudlovském potoku u starého hřbitova ve Zlíně. 6. Úprava Kudlovského potoka v trati nad přehradou. 7. Regulace Jaroslavského potoka od přílucké silnice do Dřevnice. 8. Regulace potoka nad nemocnicí do Dřevnice a zřízení malé přehrady tamtéž. 9. Regulace a zakrytí Paseckého potoka v celé jeho délce. 10. Stavba sklápěcích jezů na Dřevnici v katastru zlínském.
III. SILNIČNÍ STAVBY 1. Rekonstrukce silnice od Kvítkovic do Malenovic a od Zlína do Příluk podél místní dráhy. 2. Stavba silnice po nábřeží až do Příluk. 3. Stavba silnice Zlín – Fryšták podél regulované Januštice. 4. Rekonstrukce téže silnice nad přehradou u Malého Kostelce (snížení Fryštáckého kopce). 5. Rekonstrukce silnice Zlín – Luhačovice přes Březnici. 6. Stavba silnice Zlín – Racková – Holešov přes Zlínské Paseky. 7. Stavba silnice k lesnímu hřbitovu. 8. Prodloužená silnice kolem Orlovny přes přehradu u starého hřbitova do Dílů a ku Přílukům. 9. Vyrovnání a rozšíření okresní silnice v ulici Dlouhé se stavbou podjezdu pod dráhu. 10. Zřízení cesty na levém břehu Dřevnice od Cigánovského až po Čepkovský most. 11. Novostavba mostu od silnice Malenovské přes park na silnici ku Mladcové. 12. Projekt a stavba dálkové (inkamerované) silnice v prodloužení ulice Komenského do Dílů a ku Přílukům. 13. Asfaltování veškerých frekventovaných vozovek ve vnitřním městě a okolí. 14. Stavby podjezdů, nadjezdů a nadchodů přes těleso dráhy ve vnitřním městě podle potřeby. 15. Cesty a chodníky v nových čtvrtích a zastavených částech města. 16. Zřízení cest v ulici Potoky od Santražin až ku přehradě podél regulovaného potoka Kudlovského až ku přehradě u starého hřbitova, úprava nábřeží od Cigánského mostu k nemocnici a k ní přiléhajících starých ramen Dřevnice.
IV. VODOVODY A HYGIENA 1. Projekty vodovodní sítě pitné a užitkové vody pro město Zlín. 2. Vybudování vodovodu z přehrady u Fryštáku. 3. Projekt soustavné kanalisace od Zlína do Malenovic. 4. Zřízení hlavních kanálových sběračů po obou stranách regulované Dřevnice. 5. Stavba kanalisační sítě ve městě Zlíně. 6. Úprava lesního hřbitova. 7. Zavážení výmol starého řečiště Dřevnice na Zálešné a Podvesné. 8. Zakrytí mlýnského náhonu od Podvesné až za elektrárnu. 9. Vybudování prostranného hřiště. 10. Pokračování v zahradní úpravě města.
V. STAVBY BUDOV PRO VEŘEJNOU SPRÁVU 1. Stavba budovy pro: a) poštu, b) kontrolní důch. úřad, c) berní správu, d) katastrál. měřič. úřad, e) okresní pojišťovnu, f) okresní úřad, g) stálá veřejná tržnice.
VI. ŠKOLSTVÍ A VZDĚLÁNÍ 1. Stavba mateřských školek. 2. Stavba nových školních budov pro obecné školy. 3. Stavba velkého sálu pro divadla, přednášky, koncerty a kina.
VII. VEŘEJNÁ A VŠEUŽITEČNÁ ZAŘÍZENÍ 1. Stavba pavilonu pro přestárlé při nemocnici. 2. Zdokonalení a rozšíření elektrického vedení v Pasekách. 3. Zdokonalení a rozšíření elektrického vedení ve městě. 4. Automatisace telefon. sítě a položení telefon. kabelu ve Zlíně. 5. Zavedení pravidelné dopravy do vzdálenějších obcí a čtvrtí města a přilehlých obcí. 6. Kabelisování elektrického vedení, pokud prochází městem. 7. Zavedení plynu. 8. Elektrisace zbývajících obcí kraje. 9. Zřízení telefonu do všech zbývajících obcí příštího okresu. 10. Výstavba jatek a trhoviska. 11. Úprava nábřeží mezi mostem Cigánovským a Čepkovským po levém břehu Dřevnice, osázení stromy a vybudování chodníku.
zvýrazněno autory 105) |
V neposlední řadě bylo nutné upozornit na rejdy nepřátel v politice, možná i v reálném životě:
|
Placení agenti, vyslaní na Zlínsko, usilují rozeštvati zaměstnance závodů |
|
|
V poslední době obchází na Zlínsku několik agentů – provokatérů a snaží se vyvolávat srocení a hádky. Současně s tímto objevují se denně v komunistickém tisku z celé republiky poplašné a pobuřující zprávy o stávkách v různých odděleních závodu, o snižování mezd a hromadném propouštění zaměstnanců a pod. Všichni víme, že na žádné této zprávě není zbla pravdy. Víme, že není hromadného propouštění (v závodech pracuje 17.450 osob), mzdy se nesnížily (poslední výplata obnášela s účastí téměř 5 mil Kč), práce v žádném oddělení přerušena nebyla. Propuštěna byla pouze hlavní jistá agentka, která místo šití lepila v šatně výzvy ke stávce a pracovala takto, ona i její pomocníci, ve službách komunistických agentů. |
Poplašné zprávy komunistické časopisy ovšem zase na druhý den odvolávají, z čehož je nejlépe zřejmo, že jimi sledují jedině úmysl drobného, denního pobuřování lidu. Agenti provokatéři i tiskoví agenti komunistů provádějí svou zločinnou činnost plánovitě. V jejich plánu pro nejbližší dobu je připraviti o zaměstnání několik osob, které zlákají, nechat je upadnout do bídy a rozkřičet pak jejich osud jako osud jako osud obětí kapitalismu. Sledujeme pozorně tuto práci agentů-provokatérů a jsme přesvědčeni, že se nenajde ani jediný z našich spolupracovníků, který by propůjčil svoji existenci k tomu, aby na jeho bídě oni založili svou slávu.
Zlín 23. ledna 1931 |
tahy konkurence:
a potom mobilisovat:
|
S p o l u p r a c o v n í c i ! |
|
Naši nepřátelé na Vás volají: Volby, jsou tajné, nikdo neví, koho budete voliti. Zraďte svoji práci. My k Vám voláme: Naše práce bude úspěšná pro všechny, jen když bude konána nadšenými poctivými lidmi. Naše práce, naše matka, nemůže žíti a neuživí nás bez naší věrnosti. Svým srdcem rozpozná věrné od zrádců.
Věřím Vám, že dovedete býti své práci věrni!
Semkněme se! Vše pro vítězství naší práce!
|
Tuto všehochuť baťovci zakončili zlatým bonbónkem:
|
Snížení ceny elektrického proudu 1 kW hod. Kč 1‘- |
|
|
Chef našich závodů hledal dlouho cesty a způsob, jakým by se dalo docíliti podstatné snížení ceny elektrického proudu, aby se takto v celém městě mohlo rozšířiti užívání elektřiny v každé domácnosti v největší míře jak pro svícení, tak pro jiné účely a aby ve zlínských živnostech mohli |
živnostníci a řemeslníci vydatněji využívat služeb elektrických motorů. Výsledkem těchto prací je rozhodnutí snížení ceny elektrického proudu ve Zlíně (a pro obce, jež se připojí k Velkému Zlínu) na 1.- Kč za 1 kW. hod. Tato cena vstupuje v platnost tohoto týdne. |
Pak nezbylo nic jiného, nežli hlasovat a očekávat. Výsledek? Mistrný: baťovci 41 mandátů, lidovci 1 mandát. Toť plné zastupitelstvo.
Tomáš Baťa po návratu z Indie 14. února 1932 vítán na „své“ zlínské radnici.
Neobvyklý dům v pozadí zbourali r. 1934 – Hrubá hospoda alias Pagáčovo. Dnes se na tom místě rozprostírá torso parčíku z r. 1950.
|
Pokračování kapitola VI., část 5 – autostradou - zlínský svět |
97) Tomáš Baťa – Úvahy a projevy
98) Zlín 18. září 1931
99) Zlín 18. září 1931
100) Zlín 18. září 1931
101) Jak rostl Zlín – Naše volby 1923 – 1927
102) Roku 1927 stačilo školní mládeži 13 obecných tříd, r. 1931 činil požadavek už 33 tříd. Nutných 7 tříd měšťanských se mezitím rozrostlo na 22 tříd.
103) B.Š.P. měla v září 1931 70 tříd a v nich 2500 žáků; ti mohli studovat následující specialisace: obuvnickou, stavební, strojní, obchodní, chemickou, privátní dvouletou obchodní a cizích jazyků.
104) Zlín 18. září 1931
105) Jak rostl Zlín – Naše volby 1923 – 1927, str. 31-35.
