Muž který je symbolem
Málokdo nás proslavil víc než Tomáš Baťa
(pravděpodobně Mladá fronta, pár týdnů po převratu v roce 1989)
Cygnusův úvod:
Pro ilustraci doby zařazuji článek těsně popřevratový, z celostátních novin (s podivem, jak novináři ÚV SSM rychle zavětřili, odkud vítr fouká). Čtenář našich stránek se vpravdě nic nového nedozví, vše níže uvedené již popsáno daleko podrobněji. Ale potěší symptomy doby – nervózní hledání v archivech, co rychle napsat (a pražský archiv novin z doby předinternetové konkrétních údajů obsahuje nepříliš), patos, omezení deníkářskou „novinářštinou“ a nesdělná mravokárnost. Absence jména byť jediného zlínského spolupracovníka..... Neinformovanému, popř. jednostrannými sděleními krmenému obyvatelstvu takové zprávy samozřejmě dostačovaly.
A také potápíme do stínu Jana Antonína Baťu. Jméno, od listopadu 1989 silně upozaděné, až v roce 1998 se osmělil vzpomenout Miroslav Ivanov (Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše). Musel přijít nezlínský historizující spisovatel, aby naznačil zlenivělé městské nomenklatuře, že není všechno černé nebo bílé, že bezvýhradně se opírat o poválečné procesy je nemožné a žíti s temnou dírou o délce třinácti let v historii města trvale nereálné.
V původně zamýšleném rozsahu pro tvorbu těchto stránek by tedy Jan Antonín Baťa již neměl místo (publikovat jsem chtěl texty vydané za éry Československa). Vzhledem k přívětivosti majitelů e.stránek budu pokračovat i po vyčerpání československých zdrojů (jsem v polovině) a na Jana A. Baťu se po – odhaduji – dvou a půl roce dostane mírou vydatnou za pomoci jeho materiálů předválečných.
Zlín 1939
Dvanáctého července 1945 náš list otiskl článek „Vzor muže práce“. Připomněl 13. výročí smrti Tomáše Bati. Zemřel v troskách letadla, které se zřítilo při startu na otrokovickém letišti. Citujme: „T. Baťa nás proslavil v celém světě. Zvelebil nejubožejší kraj republiky. Ti pasekáři na Zlínsku, Vizovicku, ti chudobní domkáři jsou dnes majetnými, hospodářsky silnými jedinci, kteří tvoří se stejně zdravými a silnými občany ostatních krajů páteř nového státu. T. Baťa, ať měl v drobnostech chyby, byl mužem práce. Vykonal jedinečné dílo.“
Článek kritizuje snahy jednou provždy vymazat jméno Baťa z národního hospodářství. Obavy se zanedlouho málem naplnily. Proti Baťově koncernu i jemu samotnému se vedly fanatické útoky. Akce se zprvu zaměřila pouze na posledního šéfa firmy Jana Antonína Baťu, který byl odsouzen v nepřítomnosti na 15 let vězení za spolupráci s nacisty. Situace však bylo zneužito k pokusu se jménem Baťa skoncovat navždy.
Mimořádný člověk
Jak už to však bývá, národ na osobnost jednoho z našich nejvýznamnějších průmyslníků nezapomněl. Koneckonců s jeho jménem se setkáváme prostřednictvím televize téměř při každém přenosu fotbalu ze západních zemí. Reklama významné firmy se většinou skví na exponovaném místě u branky.
Tomáš Baťa žil v letech 1876 až 1932. Pocházel z rodiny prostého obuvníka. S bratrem Antonínem začal v roce 1894 ve Zlíně živnostensky vyrábět obuv. Po návratu z Ameriky založil podnik (??, pozn. C.) který postupně přebudoval na koncern, ve světě v tomto oboru nemající obdoby. V roce 1927 zavedl proudovou výrobu na běžícím pásu. O čtyři roky později podnik změnil na akciovou společnost.
Byl to člověk mimořádně pracovitý a přemýšlivý, který nápady vlastními i spolupracovníků trvale obohacoval taylorismus a fordismus, z nichž vybíral podněty pro organizaci práce v podniku. Encyklopedie vydané u nás v poslední době T. Baťu líčí jako kapitalistu, který si liboval ve vystupňovaném vykořisťování, smiřování práce a kapitálu, rozbíjení třídní solidarity pracujících, propouštění vzpurných zaměstnanců a perzekuci dělnických odborových a politických organizací. O tom, že na rozkvětu mnoha družstev a podniků na Gottwaldovsku a na sociální politice, která je v nich zavedena, mají zásluhu lidé vycházející z Baťových myšlenek a zkušeností, se v těchto encyklopediích nedočteme.
V archívu ČTK jsme objevili snímek Tomáše Bati s chotí a synem. (dle věku Tomíka jedná se o pravděpodobně o počátek dvacátých let, pozn. C.).
Přemýšlivý podnikatel
Pokusme se alespoň naznačit, proč Tomáš Baťa dokázal vybudovat podnik světového významu.
Významným impulsem pro rozmach firmy se staly velké zakázky na vojenskou obuv za 1. světové války. Podnik se stal největší obuvnickou firmou monarchie a v roce 1918 zaměstnával 4 100 lidí, což bylo opravdu neobvyklé. V následujících dvou letech počet zaměstnanců poklesl na polovinu, neboť i Baťa zápolil s poválečnou stagnací. Šlo o poslední krizi, která podnik těžce postihla.
V následujících letech Tomáš Baťa dokázal využít širokých možností k podnikání, které nová republika nabízela. Mladý stát rozumně podnikatelskou činnost neomezoval. K řízení ekonomiky vládě vystačovalo nepatrné množství právních a hospodářských předpisů. Tomáš Baťa navíc, stejně jako dnešní následovníci, působil na samotné právně udržitelné hranici výnosů, vyhlášek a zákonů.
Firma se rozrůstala, až v roce 1938 zaměstnával koncern 65 tisíc spolupracovníků, z nichž dvě třetiny pracovaly v Č.S.R. Výroba obuvi se postupně rozšiřovala produkcí materiálů a polotovarů: koželužny, lepenky a krabice, obuvnický textil, šněrovadla, lepidla, dále punčochy, ponožky, krémy a t.d. Podnik provozoval vlastní strojírenskou výrobu, stavební oddělení, elektrárnu, lesy i vlaky. Obuv T. Baťa prodával ve vlastních prodejnách – vybudoval rozsáhlou síť domy i v zahraničí. Promyšlené investice zamířily do dalších odvětví – pneumatiky, technické gumy, gumové hračky, letadla, jízdní kola, stroje, umělá vlákna, těžba metanu, lignitové doly a t.d. Firma zavedla i vlastní banku a pojišťovnu, budovala zahraniční filiálky a hledala nové možnosti podnikání.
Z obuvnických dílen našich závodů - stroj k vypalování řezů (Sdělení X. ročník, č. 48)
(FOTOGRAFIE z roku 1927 nabízí pohled do obuvnické dílny, kde se vyráběla dámská obuv.)
Přísný a pružný šéf
Základem úspěchu nebylo jen dobré řízení a organizace práce, ale i výběr a motivace pracovníků. Tomáš Baťa budoval podnik v oblasti vysloveně agrární, takže neměl k dispozici kvalifikované síly. Dokázal si s tím však poradit.
Přijímal pouze mladé lidi ze zemědělství nebo přímo ze škol. Absolvovali výcvik ve školní dílně, kde se učili pracovní operace, které měli na páse provádět. Později firma založila učňovské školy. Samozřejmostí byla pracovní kázeň a osobní odpovědnost za odvedenou práci.
Tomáš Baťa nebyl šéf, který by s dělníky diskutoval, co a jak budou dělat. Rozhodně z nich však nevytvářel nemyslící součásti pracovního pásu. Vedoucí pracovníci vedli dělníky, aby přemýšleli, jak by šlo práci zdokonalit, jak uspořit materiál nebo čas. Součástí výchovy se stalo pěstování osobního vztahu k firmě a jejímu jménu.
Snaha vést zaměstnance k podnikatelskému myšlení vyvrcholila v zavedení samosprávy dílen s vlastním účtem a podílem na zisku a ztrátě. Pracovníci pravidelně dostávali informace o výsledcích úseku. Oddělení ovládala maximální zainteresovanost na kvalitě a kvantitě práce, snižování nákladů a t.d. Výsledky jejich hospodaření nemohl znehodnotit špatnou prací někdo jiný – oddělení si polotovary a výrobky prodávala jako samostatné subjekty na základě obchodních smluv.
K významným motorům motivace musíme přidat slušné platy, které zejména u předních dělníků výrazně převyšovaly obvyklé mzdy. Dalším motivem se stal skvěle zásobený obchodní dům firmy, v němž se prodávalo běžně nedostupné zboží. T. Baťa se zároveň pečlivě staral o všestranný rozvoj Zlína. Zasloužil se o promyšlenou urbanistickou koncepci výstavby města, dostatek bytů, služeb, kulturních i sportovních zařízení a pod.
Tomáš Baťa vybudoval mimořádný podnik. Zaměřil se na velkosériovou produkci levné obuvi dobré kvality. Úspěch mu přineslo podnikatelské myšlení – spolupráce s dobrými návrháři, pečlivý výběr kolekcí bot, pružné řízení, trvalá inovace, oproštění se od byrokratického aparátu, snižování nákladů a t.d. Při formování podnikatelských záměrů důsledně vycházel z odbytové strategie. Byl to muž na svém místě. Měli bychom se od něj poučit.
Proč byste nepřijali dobré rady, když .... z Vás učiní gentlemeny. Jinými slovy řečeno - pánské boty naší podzimní kolekce budou representovat Váš vzhled na ulicích i v kavárnách - budou Vaším zrcadlem, neboť jsou jedny z nejelegantnějších z Baťovy podzimní kolekce. (1938)