historie kdysi slovutného města zlína a jeho okolií od konce válek husitských až po první veřejnou elektrárnu
v podání ctihodného PaedDr. JINDŘICHA BOBÁKA
1437: Pánové Jiří a Lacek ze Šternberka prodali Zlín i s tvrzí, městem, dvorem, farou, mlýny, Dubovým dílem, Tlustou a Lysou a s okolními vesnicemi Pršnou, Mladcovou, Zbožnou, Březnicí, Přílukem, půlí Želechovic a zpustošeným Boněckem panu Petru Romanovi z Bítovic.
Smil z Moravan a na Malenovicích dobyl klášter Dolanský a podnikal odtud nájezdy na Olomouc, Lipník a Kroměříž. Nakonec klášter Olomouckým prodal a ti jej zbořili.
Hrobice, Hvozdnou, Štípu a rybník u Sazovic daroval Aleš ze Šternberka svému bratru Lackovi.
1449: Moravští stavové koupili hrad Sehrad a Světlov, z nichž podnikali loupežné nájezdy Pankrác ze sv. Mikuláše a Balšám do celého zlínského kraje. Touto koupí „hrady učiněny jako sídla loupeží nemožnými“.
1450: Klášter Smilheim ve Vizovicích prodal fojtství v Uble.
1466: Bělík Lednický vpadl se svými Uhry na Moravu a plenil zlínský kraj hůře, nežli svého času husité.
1470: Jiří z Poděbrad leží se svými vojsky táborem mezi Zlínem a Malenovicemi. Poselstvo krále polského vyjednává zde o následnictví na český trůn. Matyáš, král uherský, dobývá mu za zády Lukov.
1481: Jasenná a Bratřejov se vzpomínají v soudním sporu opata Beneše se Ctiborem z Cimburka.
1484: Horliví kališníci, bratři Průsinovští z Vickova, vyhnali mnichy z kláštera Smilheimu ve Vizovicích.
1485: Uherský král Matyáš, jsa v držení Moravy, dává Zlín svému chráněnci Vilému Tetourovi z Tetova. Zámožná rodina Tetourů kupuje také Malenovice, Tečovice, Otrokovice a později půjčuje českému králi Vladislavovi 15 tisíc zlatých.
1492: Páni z Kunštátu, jako původní zakladatelé kláštera vizovského, získávají jmění kláštera s přípovědí, že se tak děje v jeho budoucí prospěch.
1498: Jan Kuna z Kunštátu dává Vizovicím právo: „Pokud by kdo s toho světa zšel, pravých dědiců nemaje, aby nyní i napotom statky své movité i nemovité, poroučení bez překážky naší mohl. Za kterúžto milost, mají nám obyvatelé městečka Vizovic půldruhého funta pepře ročně, na den Sv. Tří králů, dávati....“
1509: Král Vladislav povoluje Zlínu zvláštním privilegiem dva osmidenní jarmarky v roce. (Originál privilegia je zachován.)
1516: Získává Zlín v určitém okruhu soudní pravomoc s právem hrdelním. Zlín si udržel tato práva až do konce XVIII. století. Jiří Tetour zbavuje zlínské poddané za roční poplatek 60 zlatých robotní povinnosti.
Jako pustá osada se připomíná Dolní Lhota a v takovém stavu je ještě v r. 1548 Lhotsko u Vizovic.
1526: Moravští stavové, postrašeni porážkou u Moháče (Od Turků, pozn. C.), nařizují připraviti válečný materiál ze zvonů, odevzdati kostelní stříbro a připraviti každého desátého muže k ozbrojení. Kněží mají odvádět část desátku a židé část z lichvy (úroků).
1543: „Tu neděli při sv. Jiří založen první cech ševcovský na Zlínsku v Malenovicích, za Václava Tetoura z Tetova na Malenovicích.“
1555: Král Ferdinand I. chystá válku s Turky a na sněmu v Olomouci se nařizuje ve vizovických horách nadělati záseky překážkové i obranné.
1566: Vyhlásili Turci válku všemu křesťanstvu. Soliman II. vytáhl dne 1. května z Cařihradu. Válka považovaná za trest Boží a na usmíření nařízeno zvoniti ve všech kostelích ráno, v poledne i večer. (Tento zvyk se udržel až do začátku 2. světové války – do okupace ČSR.)
1561-1567: V Přerově na hospodě je Zdeněk Kavka Říčanský z Říčan. Koupil svobodný dvůr ve Zlíně a oženil se se sestrou majitele zlínského panství Apolenou Tetourovou z Tetova. Do dějin zlínského kraje se zapsal častými násilnostmi a sudičstvím.
1567: Zdeněk Říčanský koupil panství Vizovice, kde vydírá, přitěžuje robot, přivlastňuje si sirotčí peníze a utiskuje poddané.
1569: Zdeněk Říčanský nechává zbourat vizovským šenkýřům pivovary a mlynářům mlýny, poněvadž si zřídil vlastní.
Burián Tetour z Tetova na Malenovicích udílí bratrskému sboru v Malenovicích právo, aby „bratří směli vydržovati svobodnou školu pro cizí děti“.
V Malenovicích bylo nějaké vyšší bratrské učiliště, „v němž kněží a správcové bydlejí, kteří slovo boží kážou, aneb kázati se učí“. (Tetour podléhal vlivu kněze Hnátnického, jenž zemřel ve Zlíně roku 1590.)
1570: Zdeněk Říčanský vystavěl ve Vizovicích zámek.
Maxmilián, král český, povyšuje Vizovice na město „s právem listiny své červeným voskem pečetiti“.
1570: Velehradský řeholník, páter Jan Sitnovský, stav se farářem ve Spytihněvi, odeslal inventář fary do Zlína a sám z fary sběhl. Ve Zlíně se stal pastorem a oženil se. Biskup marně žádal Tetoura o navrácení uprchlíka.
1571: Fridrich a Burian Tetourové prodávají městu Zlínu právo šenkovní ze roční poplatek 16 zlatých (listina se zachovala).
V této době opouštějí zlínští pánové tvrz na „Hradisku“ a budují v údolí panský zámek, přepychově zařízený, patrně již za nové vrchnosti Jana Kropáče z Nevědomého, který jej odkázal dceří Anně, provdané za pána Jana z Kunovic. Po její smrti se tento oženil s Bohunkou ze Žerotína.
(Údaj z r. 1937 o opuštění tvrze na Hradisku, není historicky doložen.)
1575: Zdeněk Kavka Říčanský prodal Vizovice a koupil větší Broumov. Odtud podniká loupežnou výpravu na Slovensko.
1579: Město Zlín koupilo drahou, v kůži vázanou a ručně tištěnou knihu městské ústavy. Proběhl první soudní spor o výplatu pojistného. S pojišťováním započal hbitý Zdeněk Kavka.
1582: Zdeněk Kavka Říčanský z Říčan byl zastřelen u Zádveřic. Brodský kronikář zaznamenává: „.... a tak jej pán Bůh mizerně z tohoto světa pro jeho tyranství pojíti nechal.“
1586: V těchto dobách byl Zlín zámožným městem. Měl čilý maloživnostenský obchod, byl středem rušného života obchodního i kulturního. Občané si postavili vlastním nákladem velkou radnici v renesančním slohu. město mělo 3 soukenické valchy, 3 mlýny, pivovar, rybníky, hospodářské dvory a ovocné sady. (Tento rozkvět končí hned v začátcích českého povstání a pobělohorských válek.)
1589: Bohunka ze Žerotína, vdova po Janu z Kunovic, prodává Zlín s Kudlovem, Březnicí, Prštným, Mladcovou, polovinou Želechovic, Příluku, Lůžkovicemi, Jaroslavicemi i s pustým Zboženskem Bohuslavu Cedlarovi Pačlavskému z Hofu.
1592: Ve Zlíně se vzmáhá blahobyt. Mnoho obyvatel se vykupuje z poddanských povinností a nabývá měšťanských práv.
1593: Jan Cedlar z Hofu žaluje Jana Jetřicha z Kunovic, že jeho matka, Anna Kropáčová z Nevědomí, si vypůjčila od zlínského purkmistra Martina Tryzny 200 zlatých, které neoplatila.
1594: Vizovické panství koupil maďarský šlechtic Emerich Doczi z Nagy de Luesie (z Nátluče). Vizovsko za něho velmi trpělo vykořisťováním a útiskem.
1603: Vizovský hejtman dostává příkaz, aby vedl lidi k placení dávek, aby zanechali pokoutních kázání, aby se drželi kostela a desátky svému faráři bez odpornosti dávali.
1605: Výstražné ohně od Javořiny až po Zlín avizují vpád Štěpána Bočkaje. Dvakrát navštívil Moravu, z toho dne
1606: Bočkajovci zavlekli na Moravu mor, který se nevyhnul ani Zlínu. Úmrtnost byla obrovská.
1610: Albrecht z Valdštejna se žení s Lukrecií Nekešovou z Landeku, vdovou dvakráte starší než byl on sám, majitelkou panství Lukova, Vsetína, Rymic, Všetul a Přílep. Po její brzké smrti se stává universálním dědicem.
1615: Nacházíme první zmínku o škole ve Zlíně. Učitel byl současně obecním písařem.
1619: Moravští stavové na sněmu v Brně vypovídají Valdštejna z Moravy a zabavují mu statky, které teprve nedávno zdědil.
1620: Polský král Zikmund posílá na pomoc Ferdinandovi II. Lisovčíky. Zásluhou Jana Sarkandera byl Holešov ušetřen vydrancování, ale zato velmi utrpěly Otrokovice a Tlumačov. Po bitvě bělohorské nabývá Valdštejn zpět moravských statků, prodává je a kupuje za to v Čechách 63 panství, které spojuje v knížectví (má být „vévodství“, pozn. C.) Frýdlantské.
1621: Dne 3. května bitva vzbouřených Valachů ze Vsetínska (Vsacka) s vojskem císařským u Malenovic. Dne 5. května nová bitva u Zlína, končící porážkou císařských. Po bitvě se Valaši obrátili hlavně proti majetku katolíků, na kterém nadělali mnoho škod.
1622: V seznamu konfiskačního jmění po bitvě bělohorské byli zapsáni Anna Cedlarka z Hofu a na Zlíně, sirotci bítovští na Malenovicích, Zikmund Skydynský na Březolupích a N. Hofmanka na Tlumačově. Pánům Pačlavským, jako protestantům, byl Zlín odebrán státem.
1626: Malenovice byly úplně vypáleny vojskem Mansfeldovým.
1628: Zlínské panství propadá konfiskaci a nabývá ho do majetku Karel Podstatský z Prusinovic.
1630: Rekatolizace postoupila tak daleko, že ve Zlíně mohl být dosazen katolický farář.
1638: Ze srdnatých Valachů je utvořen strážní sbor „Portáši“ k ochraně hranic a proti loupežení. Valaši odzbrojují císařské.
1640: Byl v Olomouci sťat a vpleten v kolo loupežník Pavel Píšťalka z Trnavy.
1642: „Cito, cito, citisme...“ nařizuje královský hejtman moravský, Pavel hrabě z Lichtenštejna, aby panství Zlín, Malenovice a Vizovice vypravilo zbrojné lidi k vysvobození Olomouce z nepřátelského jha. (Švédové s Torstensonem.)
1643-1644: Císařské vojsko obsazuje Zlín. Koná se císařský soud nad odbojnými Valachy, kteří se postavili na stranu Švédů. Potrestáno je zlínské obyvatelstvo a lidé z okolních vesnic.
1648: Valaši, kteří se spojili se zbytky Švédů, podnikají výpravy do zlínského kraje a odebírají již v polozpustlých osadách lidem poslední potraviny, píci a dobytek.
1650: Ve Zlíně je 266 domů, 126 pustých a v sutinách. Ve Vizovicích
1655: Synové Karla Podstatského prodali zlínské panství panu Gabrielovi Šerénimu.
1663: Turci se spojili s Tatary a vpadají na Moravu. V průsmyku hrozenkovském se jim postavilo na odpor asi 200 Valachů, avšak hroznou přesilou byli porubáni. Cesta se uvolnila. Divocí bojovníci přepadají města i osady, loupí, vraždí a odvádějí lidi do zajetí. Tento osud potkal mnoho obyvatel Malenovic, Zlína i Vizovic.
1665: Jakub Nestroj, „zapomenouc se nad Bohem svým, od Turka pohana peníze bral, zem moravskou vyšpehoval a prodal.“ Rozsudek v Uherském Hradišti zněl: „Od mistra popravčího dva prsty na pravé ruce, jimiž Turkovi přísahal, kleštěmi ohnivými mají mu odtrženy byti a on naveskrz za živa rožněm prohnán buď a do povětší vyzdvižen k výstraze jiným. Tak podle práva umříti...“
1677: Emerich Tököly vpadá se svými hordami na Moravu a plení ji. Celý zlínský kraj pociťuje znovu násilnosti vpádu. Kromě toho zavlekli cizí vojáci do všech míst, která navštívili, mor.
1678: Starosta ze Spytihněvi utekl, protože nechtěl purkmistrovat. Sousedy byl chycen, přiveden zpět a musel purkmistrovat dál.
1684: Tököly znovu přepadá Moravu a zlínský kraj. Přes Tlumačov a Otrokovice táhnou polská vojska krále Sobieského na pomoc Vídni, která je obležena Turky. V Otrokovicích zabírají mnoho koní, ale za všechno platí.
1691: Zemřela majitelka malenovského panství Zuzana z Boskovic a před smrtí odpustila obyvatelům Tečovic značnou část platů s podmínkou, že se za ni budou modlit.
1702-1711: František Rakoczi vpadá několikráte na Moravu. Podněcuje ke vzpourám a zapisuje se krvavě v celé části Moravy od Vsetína až po Mikulov.
1707: Bitva Malenovských s Napajedelskými o Fortášovu zahradu, při které bylo několik raněných. Vystřílelo se mnoho nábojů.
1708: Zádveřice byly přepadeny tlupou kuruců Rákocziho. Zádveřané všechny porubali a pochovali u Zádveřic.
1711: Veliká neúroda, větrné smršti, polámáno mnoho ovocného stromoví, pak pád dobytka, sucho a mor. Nakonec pak ještě průtrž mračen a nebývalá povodeň Dřevnice. Píše se do Brna, že obyvatelé nejen žádných platů nemohou konati, ale musí se jim ještě pomoci, aby se z hrozné bídy nerozutekli.
1712: Krajský hejtman v Uherském Hradišti nařizuje, aby byli sebráni zbrojní lidé, ani čtvrt hodiny nemeškajíce, a mašírovat s nimi s jedním důstojníkem k průsmyku Střelenskému (za Vizovicemi). Zlínské panství koupil Jan Leopold baron Rottal.
1706: Obec Louky si stěžuje císaři na nespravedlivé předpisy malenovské vrchnosti. Císařská kancelář odpovídá, že k jejich stížnosti může být přihlíženo teprve až po korunovaci na krále českého. Tohoto roku byl vykácen les kolem silnice Zlín – Příluk, poněvadž z jaroslavských lesů se podnikaly na silnici loupežné přepady.
1721: Šalamoun Beer, dovozce císařské soli, splavňuje Moravu a tahá na lodích sůl z Děvína do Napajedel.
1741: Pruský král Bedřich diktuje Zlínu, Malenovicím a Kvasicím po 50 000 zlatých výpalného. V Tlumačově a Otrokovicích pobrali Prušáci mnoho dobytka.
1742: Zlín navštívilo 10 tisíc Prušáků se 16 děly. U Uh. Hradiště a Napajedel byli Prušáci poraženi Valachy. Slušovice byly Prušáky vypáleny. Farář uprchl do hor, kde zemřel.
1743: Majitel panství Malenovice korunuje v Praze Marii Terezii na královnu českou. Je to Jakub Arnošt, kníže-biskup olomoucký.
1749: Jezdí první pravidelná pošta z Vídně přes Brno do Olomouce. Ze zlínského kraje jsou vysíláni poslové do sběrny v Uherském Hradišti.
1763: Zlínské panství dostává jako věno František Antonín hrabě Khewehüller.
1767: Vzpoura a bitva u Želechovic pro rozdělení lesů. Čtyři mrtví a mnoho raněných. Císařské vojsko bylo zahnáno. Tresty na Špilberku.
1768: Jiří Petrů ze Zádveřic prohlašuje před soudem, jsa na Špilberku pro vzpouru želechovskou: „A tam, kde naši předkové už před pěti sty lety těch hor a pasení dobytka užívali a my dodnes užíváme, nějaké zbraňování připustit nemůžeme.“
1772: Jinověrci zakládají ve Vizovicích požáry na statcích katolické vrchnosti. Vynesen rozsudek nad spornými lesy panství vizovského, podle něhož definitivně přiřknuty po čtvrtině Zlínu, Světlovu, Vizovicím a Luhačovicím.
1781: Deputace Zlínských u císaře Josefa II. žádá náboženskou svobodu a zrušení roboty.
1804: Zlínské panství koupil od Jana Josefa Khewenhüllera francouzský emigrant Klaudius, svobodný pán z Bretton, záhadným způsobem, poněvadž panství chtělo koupit město Zlín.
1805: U Slavkova poráží Napoleon Bonaparte spojená vojska rakouská a ruská. Před Francouzi ustupující vojska, zvláště Rusové, nadělali mnoho škod ve zlínském kraji, především v Otrokovicích, kde bylo ubytováno 2000 mužů posádky.
Eliáš ze Zlína a Železník z Vizovic verbují ve zlínském kraji vojáky pro vstup do francouzské armády.
1807: Byl vysvěcen kostel sv. Filipa a Jakuba ve Zlíně a zbořen dřevěný kostelík na Deštěnce (za Dolním náměstím na Trávníku).
1819: Velký požár Zlína, při němž vyhořel i nedávno vysvěcený kostel. Mše se sloužívaly na náměstí před sochou sv. Floriána a na mši se bubnovalo. Z tohoto místa byly vypravovány i pohřby.
1831: Ve zlínském kraji se vyskytla cholera. Mnoho lidí pomřelo. Byli pohřbíváni v nouzových rakvích bez církevních obřadů.
1834: První jarmark v Malenovicích.
1841: Zahájen provoz na dráze Vídeň – Krakov. Zastávka pro zlínský kraj byla v Napajedlích.
1847: Na drahách zaveden telegraf.
1848: Revoluce ve Vídni. Ve Zlíně bylo povolení konstituce vyhlášeno ústy studenta, pozdějšího lékaře dr. Vrly, z okna radnice. Ustaveny národní gardy.
1849: Velký požár ve Zlíně. Shořel kostel, škola a 138 domů. První volby po zrušení robot a poddanství do obcí. ve Zlíně zvolen starostou Josef Stiasta a ve Vizovicích František Kratochvíl.
1850: Zrušeny národní gardy a nahrazeny četnictvem. Omezena svoboda tisku. Zahájil činnost poštovní úřad ve Zlíně. Prvním poštmistrem byl Blatt.
1858: Nařízení všeobecné branné povinnosti od 20 let.
1860: Zlínský velkostatek koupil brněnský továrník sukna Leopold Haupt, pozdější šlechtic z Buchenrode.
1861: Do čela zlínské obce byl svobodnou volbou zvolen Šimon Macháň. Trojtřídní škola rozšířena na čtyřtřídku.
1864: Starostou obce zvolen Tomáš Tlusták. Zakládá se první čtenářský spolek pod vlivem spisovatele a rady Františka Bartoše. Usiluje se o zřízení okresního soudu ve Zlíně.
1866: Celým krajem ustupuje poražená rakouská armáda a v patách za ní přicházejí vítězní Prušáci.
1868: Za lidumilnou činnost a snahu povznésti kraj vizovský dostávají zlatý záslužný kříž vizovský starosta Antonín Faber a děkan Jan Bartoš.
1869: Ve Zlíně a Vizovicích se zakládají občanské záložny.
1870: Starostou ve Zlíně zvolen Mikuláš Kašpárek.
1873: Francouz Robert Florimont zakládá ve Zlíně továrnu na obuv. Ve Vídni se pořádá světová výstava a po ní následuje velký finanční krach.
1874: Kněz Alois Potěhník, farář a spisovatel v Malenovicích, zakládá v kraji první hasičsko-sokolskou jednotu.
1882: Starostou ve Zlíně zvolen Vincenc Kašpárek. Zemská školní rada se snaží vnutit Zlínu německé školy, ale Zlín se brání a odmítá.
1885: Zakládány hasičské sbory ve Zlíně a jinde v okrese. Mikuláš Kašpárek je znovu zvolen starostou ve Zlíně.
1886: V Otrokovicích se zřizuje vlaková osobní zastávka.
1887: Ve Vizovicích vyhořelo 129 domů, 84 stodoly a 104 chlévy. Škoda a bída je obrovská.
1888: Ve Zlíně je s přispěním firmy K. Meisl zřízen telegrafní úřad obnosem 200 zlatých.
1891: Jedna z největších povodní Dřevnice, spojená s bouří s průtrží mračen. Nadělala velké škody.
1892: Zavedena zlatá korunová měna. Březnický rodák Dr. Th. Kohn zvolen arcibiskupem olomouckým.
1894: Zakládá ve Zlíně Tomáš Baťa se svými sourozenci Antonínem a Annou Baťovými první obuvnickou dílnu.
Ve Vizovicích vyhořelo 38 domů a 14 stodol i s obilím.
Zemská školní rada povolila zřídit ve Zlíně měšťanskou školu.
1897: Ve Zlíně postavena nová, dvouposchoďová školní budova.
1898: Započato se stavbou železniční dráhy Otrokovice – Zlín – Vizovice, která pak r. 1899 zahájila provoz.
1899: Starostou ve Zlíně zvolen Antonín Batia.
1900: Firma T. & A. Baťa postavila proti nádraží menší tovární budovu.
1902: Postavena silnice Zlín – Kudlov. Konají se sbírky na Národní divadlo v Brně. Zlín odevzdává 1 200 korun.
1905: Zemřel na Mladcové tamější rodák, školní rada a spisovatel František Bartoš. Byl pochován na hřbitově ve Zlíně.
1906: Postaven nový, železný most přes Dřevnici na silnici Zlín – Mladcová- Firma Baťa si postavila před nádražím velkou, dvoupatrovou tovární budovu.
1907: František Štěpánek, bývalý učitel a prokurista fy. Baťa, zakládá ve Zlíně továrnu na obuv.
1908: Starostou města zvolen František Štěpánek. Při poštovním úřadě ve Zlíně zřízen telefon.
1912: Vyhořel Dolní mlýn a na jeho místě postavila firma Ericsson elektrárnu, kterou pak byl osvětlován Zlín. Postavena silnice do Březnice a Jaroslavic.
Ve Vizovicích započal ing. Kaláb s regulací Dřevnice.
Veliká úroda ovoce v celém zlínském kraji a z toho plynoucí silný pokles cen.
